Španělské okurky V. Bucherta

4. června 2011 v 22:16 | Radomil Hradil
Tento text jsem napsal Viliamu Buchertovi, zástupci šéfredaktora týdeníku Reflex, jako reakci na jeho editorial v Reflexu z 2. června 2011.

Vážený pane Bucherte,
ve svém editorialu v Reflexu z 2. června 2011, napsaném z pozice zástupce šéfredaktora tohoto týdeníku, se dopouštíte několika mylných či nepravdivých tvrzení. Píšete, že "neblaze proslavené španělské biookurky zapříčinily smrt několika lidí a mnoho dalších přiotrávili". Španělské biookurky jsou sice - díky článkům, jako je ten Váš - dnes skutečně neblaze proslavené, avšak žádnou smrt nezapříčinily. Již tedy toto stěžejní tvrzení Vašeho textu je smyšlenkou.
Dále píšete, že "naprosté zbožštění biopotravin v posledních letech je stejně nebezpečné jako ohlašování konce světa". Pominu nesmyslnost Vámi zvolené paralely, nicméně Vás musím upozornit, že i v tomto tvrzení se zcela míjíte se skutečností. Biopotraviny jsou daleko od nějakého zbožštění, zejména pak od zbožštění "naprostého".
Váš text pokračuje výrokem, že "neexistuje důkaz, že biovýrobky mění a povzbuzují zdraví člověka a zlepšují stav celého lidského těla k lepšímu". A vzápětí dodáváte: "Ani nemůže existovat." Inu, nemůže-li něco existovat, není třeba se pozastavovat nad tím, že to neexistuje. Co ovšem existuje, jsou důkazy toho, že biopotraviny obsahují mnohem méně látek prokazatelně škodících lidskému zdraví a že i celý produkční systém je vůči lidskému zdraví a životnímu prostředí, na němž je lidské zdraví do značné míry závislé, příznivější. Ale i kdyby tyto důkazy neexistovaly, vyplývá to z logiky věci.
Po jistém politickém odbočení zakončujete konstatováním, že podobně jako u některých španělských biookurek ne všechno šlechtěné dobře chutná. Jistě, v tom máte pravdu. Podobně také ne každý článek v Reflexu se podaří. Někdy se autor stane obětí blamáže, někdy obětí vlastních přání, jindy obojí. A někdy také k blamáži sám přispívá. Omylem, z nevědomosti, či záměrně?
Tak jako Václav Klaus, ani já nevěřím, že by okurková hysterie vznikla spontánně. "Je to uměle vytvořený cirkus," řekl. Kým a proč, tuto otázku nechává otevřenou. Vy jste se, pane Bucherte, připojil k těm, kdo v šapitó vykřikují: Bojte se okurek! Zabíjejí! A jsou bio!!
Ať už to po Vás majitelé Reflexu chtěli, nebo ne, je jisté, komu jste tím posloužil.
S pozdravem
Radomil Hradil
 

Okurky zabijáci a chmurné vyhlídky

1. června 2011 v 20:27 | Radomil Hradil
Mediální prasečí chřipku z roku 2009 jsme ve zdraví přečkali a dosti dlouho nás pak média nechávala v relativním klidu. Těšili jsme se tedy na další zajímavé kampaně, a konečně jsme se dočkali. Máme tu "smrtící okurky", samozřejmě bio, navíc ze Španělska, kde se mladí lidé příliš drze bouří proti zavedeným pořádkům. Ještě předtím jsme tu ovšem měli jinou veselou kampaň, z poněkud jiného soudku, když Obamovi vojáci skoncovali s Usámou. Lépe řečeno skoncovala s ním Obamova administrativa, která se rozhodla tuto virtuální figurku jaksi stáhnout z oběhu. A do toho se nám množí zprávy o pozorovaných UFO. Jak to všechno spolu souvisí?
Vycházím z teze, že ten, kdo vlastní hodně velký koncern a má hodně velký podíl na trhu s danou komoditou (například zbraněmi, farmaky, agrochemikáliemi atp.), má také hodně velkou moc, resp. velké prostředky k jejímu dosažení a udržování. Takový člověk má především zájem na tom, aby si vytvářel dobré podmínky k odbytu, tj. poptávku. K tomu mohou být média velmi dobrým prostředkem. Proto si velmi dobře dovedu představit dohody mezi majiteli médií a majiteli nejvlivnějších korporací, nejde-li rovnou o tytéž lidi.
Že tito lidé, tahající za nitky zbrojního, petrochemického ad. průmyslu, mají blízko k finančním magnátům a také k vládě USA, je nasnadě.
Nyní tedy vidíme šíření strachu z mikrosvěta (smrtící okurkové bakterie) i makrosvěta (UFO; ne nadarmo přišel nedávno do kin americký film Světová invaze o útoku mimozemšťanů).
Mezitím přišla zpráva, že španělské okurky za nic nemůžou. Pozoruhodných je několik věcí. Nakažených a mrtvých je tentokrát ještě podstatně méně než při "pandemii" prasečí chřipky, tedy opravdu mizivý počet. Intenzita kampaně však byla ještě větší, kampaň byla razantnější - a také očividně účinnější: hysterie obyvatelstva byla obrovská. Najednou se španělské zeleniny bojí celá Evropa, ale také Rusko a USA. Nikdo nekupuje čerstvou zeleninu; nejlepší by bylo, kdyby se všechno chemicky dezinfikovalo nebo rovnou ozářilo - pak by to jistě bylo bezpečné a "zdravé".
Usama již není, bude tedy třeba najít (rozuměj vytvořit) nového nepřítele. Média v tom jdou elitám na ruku: z komára dovedou udělat nejen velblouda, ale rovnou monstrum velikosti Godzily. Z neviných okurek strašlivého zabijáka. A lidé to baští a bojí se. Bude stačit pár létajících talířů, pár obětovaných politických či nákupních center, trochu krve, a světové obyvatelstvo bude na kolenou. Věru chmurné vyhlídky.

Mediální "chřipky"

27. května 2011 v 11:48 | čtenářka
Dopis jedné čtenářky blogu k různým mediálním "chřipkám":

Když jsem před několika dny četla zprávy o infekčním průjmovém onemocnění, říkala jsem si, že nebude trvat dlouho a mediálně se nákaza rozšíří do celé Evropy. A hle, už je to tady...
Po ptačí chřipce přišla okurková sezóna, tedy spíše "okurková chřipka".
Ať je za tou nákazou kdokoli, v mediích naskakují hrozby, mrtví, smrtelně nakažení opět závratnou rychlostí.
V článku, na který přikládám odkaz, narostl počet nemocných ze 40 na 140 ve vážném stavu...
Možná nás má uklidnit zpráva o robotických klonech, androidech, kteří nepotřebují ke svému životu ani okurkový salát, ani hovězí polévku, ani vepřovou pečínku. Na světě jsou již 3 "typy" těchto tzv. humanoidů. Nejspíš potřebují jenom naše buňky, aby se mohli rychleji klonovat - rozmnožovat.
Viry a bakterie nakažlivých a smrtelných onemocnění útočí dokonce i na nebohé fanoušky sportovních utkání, kteří povzbuzují své týmy ""hrou" na tajemnou trubku vuvuzelu, která je tradičním, jihoafrickým hudebním nástrojem.
Nejvíce nakažlivých virů rozšiřují po naší planetě média, která udělají raz dva z komára dromedára, ale ze všeho nejvíce otravují náš společný éter...
Dodatek z 29. 5. 2011. Čtenářka ZKP své zamyšlení ještě doplnila:
"Media Escherichia coli" se od pátku 27. 5. postupně rozšířila do všech mainstreamových médií Evropy.
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu označilo nynější epidemii vyvolanou střevní bakterií zvanou enterohemoragická Escherichia coli (EHEC) za jednu z největších svého druhu na světě a v Německu vůbec nejhorší v dějinách.
Na www.tyden.cz vyšel dnes článek s popiskem "Zelenina, která zabíjí"
Zmutovaný bakteriální kmen typu Husec 41 napadá nejen zažívací trakt člověka, ale napadá také mozkové závity některých čtenářů, kteří přispívají svými názory pod články, ve kterých se píše o bakterii na okurkách, které přináší lidem smrt.
A tak trpí "nebezpečným průjmem" také ti, kteří tzv. "infikované bio okurky" nikdy nejedli.
Ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové, expert a vakcinolog Roman Prymula v rozhovoru pro Týden.cz podává osobitým způsobem vysvětlení, proč nákaze podléhají především ženy. Cituji:
"Nákaza má v Německu oběti především mezi ženami. Z jakých důvodů?
Podobné střevní infekce jsou rizikové především pro dětskou populaci. Kontaminované okurky pocházejí z toho zboží, které je označováno jako "bio". Zdravý životní styl vyznávají hlavně ženy. To je podle mě i důvod, proč je teď nákaza rozšířená právě u nich."
Přestože se současný německý trh s bio zeleninou propadl, média dále informují o tom, že střevní epidemie bude dále pokračovat...Tedy bez ohledu na to, jakou zeleninu jíte.
"Podle ministra zdravotnictví severní spolkové země Šlesvicka-Holštýnska Heinera Garga zatím ještě epidemie nedosáhla vrcholu, protože inkubační doba nemoci je deset dní. Garg se navíc obává, že kromě španělských okurek z hamburského tržiště existují také další zdroje nákazy."(Týden.cz)
Můžeme se tedy pouze domnívat, kde se ukrývají další "zdroje nákazy" zmutovaným bakteriálním kmenem Husec 41, který na dosud neznámém místě, pravděpodobně během cesty ze Španělska do Německa napadl španělské bio okurky a způsobil jednu z největších epidemií svého druhu na světě.
Můžeme se také ptát, kdo bude mít největší zisk z této tzv. "okurkové epidemie" ?
 


Virapen o očkování: Je to podvod

18. března 2011 v 21:18 | rh
Děkuji vám, přátelé, kteří do komentářů k článkům dáváte odkazy na další zprávy k tématu.

John Virapen byl v Praze a vyšla mu tady knížka Nežádoucí účinek: smrt - v Městské knihovně v Praze je na ni neuvěřitelných 13 rezervací... Jeho návštěva byla, řekl bych, velmi úspěšná a podařilo se mu proniknout do médií - chválabohu, že k tomu došlo. A Prymula ať si soptí, že se mu hroutí jeho vzdušné očkovací zámky...

Na idnes.cz vyšel předevčírem článek Očkování je velký podvod, říká bývalý farmaceutický magnát; z článku cituji k hlavnímu tématu tohoto blogu, tedy prasečí chřipce:
Například tvrdil, že virus prasečí chřipky, která loni děsila svět a vyžádala si tisíce obětí, vysadily farmaceutické firmy, aby mohly vydělávat na prodeji vakcín.
"V lednu 2009 jsem byl na jedné akci v Belgii svědkem toho, jak tajemník ministerstva zdravotnictví začal vyjednávat s farmaceutickou společností GlaxoSmithKline o cenách vakcín, přitom epidemie propukla až v květnu. Když jsem se později ptal, jak je to možné, řekl mi, že pandemii očekávali. To by jim nespolklo ani malé dítě, prostě virus v Mexiku uměle vysadili, aby zvýšili své zisky," přesvědčoval Virapen.

Ministerstvo opět straší - jiné už asi nebude

23. ledna 2011 v 21:16 | rh
Ačkoli pandemická bublina už dávno splaskla a vakcíny se patrně zlikvidují, ministerští úředníci nepřestávají strašit obyvatelstvo prasečí chřipkou - snad doufají, že přece jen něco udají, a snad to ani jinak nedovedou: strach, strach, strach...
O aktuální situaci dnes informoval server Aktualne.cz v článku Statisíce vakcín se vyhodí, viru chřipky se lidé nebojí: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=688091

Dovětek 26. ledna: Ani Novinky.cz nezůstávají se strašením pozadu, viz dnešní článek Do Česka s epidemií přišla i prasečí chřipka (http://www.novinky.cz/domaci/223360-do-ceska-s-epidemii-prisla-i-praseci-chripka.html); Vít se nechává slyšet, že "už" u nás evidujeme 12 závažnějších případů prasečí chřipky (na deset milionů obyvatel!)...

Shrnutí situace kolem "pandemie" prasečí chřipky - 1. díl

28. prosince 2010 v 8:54 | Radomil Hradil
V doplňku ke 2. vydání své knihy Lidstvo na rozcestí (Fabula 2010) jsem shrnul dění týkající se vyhlášení tzv. pandemie prasečí chřipky. Zde je první část textu:

Poprvé se tato chřipka, zvaná též "nová", objevila v Mexiku 18. března 2009, podle čehož si vysloužila rovněž přízvisko "mexická". Vir, který ji vyvolává, byl označen jako A/H1N1. Chřipka se začala poměrně rychle šířit, počet nakažených se prudce zvyšoval (alespoň zveřejňovaná čísla budila ten dojem) a během dubna a května 2009 se rychle rozrůstal seznam zemí, kde byl výskyt této nemoci zaznamenán. V České republice byl první případ prasečí chřipky potvrzen u jednoho devětadvacetiletého pilota 25. května. 11. června pak došlo k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila šestý, tj. nejvyšší stupeň pandemie, poprvé po čtyřiceti letech.
A média šílela. Palcové titulky strašily smrtelnou nákazou, článkům dominovaly ilustrační fotografie lidí zahalených rouškami. Náš hlavní hygienik dr. Michael Vít se náhle stal jednou z nejvíce citovaných osob a byl nucen vystoupit z relativního skrytu, v němž dosud působil, a postavit se před kamery. A on se této role ujal a pravidelně informoval veřejnost, co vše se může stát, když je pandemie. V polovině srpna 2009 jsme se od něho v týdeníku Sedmička mohli například dozvědět, že onemocní-li všechny věkové skupiny, může dojít k ochromení různých funkcí společnosti. Tvrzení sice velmi obecné, avšak působivé. Hlavní nápor chřipky očekával M. Vít na podzim a onemocnět by u nás mohly podle článku až dva miliony lidí. Podobné prognózy ovšem vyslovovali příslušní úředníci v řadě zemí, všude se strašilo miliony nakažených a spoustou mrtvých, a to čím dál usilovněji - zcela bez ohledu na to, že tzv. prasečí chřipka měla od začátku mírný průběh a umíralo na ni zhruba desetkrát méně lidí než na běžnou sezonní chřipku. Předpovídaná a zřejmě i toužebně očekávaná vlna chřipky sice nepřicházela, ale média stupňovala svůj tlak na veřejnost. Televizi jsem sice nesledoval, ale v novinách a na internetových zpravodajských portálech to bylo velmi markantní. Tato kampaň kulminovala ve druhé polovině listopadu a první polovině prosince 2009, kdy například velmi sledované Novinky.cz přinášely i několik hrozivých článků denně, pozadu však nezůstával ani portál iDnes.cz nebo Aktuálně.cz. Náš po Blesku nejčtenější tištěný deník MF DNES v tu dobu přinášel pravidelně články, některé i jako titulní, nazvané například Chřipka: horší než se čekalo, Chřipka = vánoční hrozba apod. Trafikanti vyvěšovali obligátní plakátky, které dostávají od akciové společnosti Mafra, vydavatele MFD, a tak jste se strašáku prasečí chřipky nemohli vyhnout, ani když jste chtěli.
Velmi oblíbeným způsobem strašení bylo vytahování počtu nakažených a především mrtvých, aniž by se čtenář dozvěděl, že za stejné období umírá na sezonní chřipku mnohokrát více lidí. Na Novinkách.cz se tak objevovaly články jako: Prasečí chřipka zabila už 500 Evropanů, Virus H1N1 zabil za 10 dnů v Evropě 300 lidí, Česko má už 22 obětí prasečí chřipky, Prasečí chřipce podlehlo již 34 Čechů, USA: na prasečí chřipku umřelo 10 000 lidí, Počet obětí prasečí chřipky v Evropě se zdvojnásobuje každých 14 dní, Prasečí chřipce podlehlo za poslední týden v Česku 10 lidí atd. Některé titulky byly čistě spekulativní: Při současné pandemii chřipky může onemocnět milion Čechů, nebo manipulativní: Virus prasečí chřipky mutuje, hygienici zděšeni, Virus prasečí chřipky je mnohem zákeřnější, než se čekalo, Chřipka decimuje Ukrajinu, čtvrt milionu nakažených atd. Autoři článků dávali hlavní slovo M. Vítovi, často se však také opírali o výroky profesora epidemiologie MUDr. Romana Prymuly (například: "Poslední analýzy ukazují, že frekvence úmrtí už začíná být skutečně vyšší, než byla u sezonní chřipky.") a MUDr. Jiřího Berana, ředitele Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové (například: "Situace se začne podobat té v Mexiku: když se 'promořily' mladší ročníky, začala chřipka napadat starší. …
Proto bude dále přibývat těžších a komplikovaných průběhů."
).
Přitom nešlo o nic jiného než o spekulace a hru s čísly. Zatímco k 19. 11. 2009 u nás bylo prokázáno jen asi 500 případů nakažení virem A/H1N1, operovali hlavní hygienik a ministerstvo zdravotnictví statistikami, tedy pouhými hypotetickými výpočty, a tvrdili, že u nás je již 151 500 lidí nakažených prasečí chřipkou. To znamená, že těch 151 000 bylo čistě vyspekulovaných. Podobné to bylo s počty mrtvých. Jestliže byl u nás jako oběť prasečí chřipky evidován (a v médiích náležitě prezentován) každý zemřelý, u něhož byla prokázána přítomnost tohoto viru, i když trpěl třeba leukémií apod., na Slovensku nebo v Rakousku evidovali jen ty, kdo skutečně podlehli následkům chřipky. Zatímco jsme tedy 10. prosince vykazovali v souvislosti s prasečí chřipkou již 34 mrtvých, evidovali u našich východních i jižních sousedů pouhé tři případy. O tom jsme se však z našich médií dozvědět nemohli.
A ještě jeden příklad žonglování s čísly, v tomto případě tedy vyložené manipulace: 12. 11. média informovala o tom, že na chebském gymnáziu je 270 ze 730 studentů (nemocnost 37 %) patrně nakaženo prasečí chřipkou; hygienici nechali školu přechodně zavřít. Samozřejmě, že jste se o vývoji situace na této škole už nikdy nic nedozvěděli. Když jsem však po čtrnácti dnech zjišťoval aktuální stav přímo u vedení školy, dozvěděl jsem se, že onoho 12. 11. skutečně chybělo 270 žáků, z toho 40 jich však bylo na soutěži, nikoli nemocných (tedy skutečná nemocnost 31 %). Prasečí chřipka byla prokázána u tří studentů, u dalších se nezjišťovala. Průběh nemoci byl zřejmě vyloženě lehký, protože v době mého zjišťování, na přelomu listopadu a prosince, činila nemocnost pouhých 5 %.
Posledním "trumfem" médií bylo začít vytahovat dojemné příběhy jednotlivých zemřelých nakažených - i toho jsme nakonec v této smutné kampani museli být svědky. K čemu ale to všechno? Je evidentní, že cílem bylo přimět co největší počet lidí, aby se nechali naočkovat, když už se nepodařilo prosadit povinné plošné očkování celé populace, jak tomu zřejmě původně mělo být. (Ještě 19. 11., tedy několik dní před zahájením očkování, například místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek uvedl, že dosud není jasné, zda bude očkování dobrovolné a zda bude možné je odmítnout nebo ne.) Podívejme se tedy nyní blíže na to, co se dělo kolem očkování.
Jakmile WHO vyhlásila nejvyšší stupeň pandemie, začaly jednotlivé země realizovat tzv. pandemické plány, které byly vypracovány a schváleny v letech 2006 a 2007. Hlavní starostí vlád bylo nakoupit dostatečné množství vakcín. WHO doporučila čtyři hlavní výrobce, farmaceutické koncerny Novartis, Baxter, Sanofi Pasteur a GlaxoSmithKline (GSK), jejichž zástupci se zřejmě na tomto doporučení WHO také podíleli. Jak se ukázalo, některé vlády měly už z roku 2008 uzavřenou tajnou smlouvu s některým z těchto výrobců vakcíny pro případ pandemie. Naše odstupující vláda, v jejímž čele stál Mirek Topolánek a v níž funkci ministryně zdravotnictví vykonávala Daniela Filipová, se obrátila na firmu Baxter (podle médií na doporučení hlavního hygienika, podle jiných zdrojů byl zprostředkovatelem náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr), která má jeden výrobní závod také v Bohumile u Kostelce nad Černými lesy. Vláda chtěla u Baxtera rezervovat 12 milionů vakcín proti prasečí chřipce a byla ochotná zaplatit celkový rezervační poplatek ve výši 1,5 miliardy korun. Tento záměr také schválila na jednání na začátku května; i když se jednání vlády uskutečnilo v tzv. vyhrazeném režimu, a veřejnost se tedy neměla tuto skutečnost dozvědět, někdo z vlády informaci vynesl a dal (či prodal?) novinářům. Paní ministryně na následný dotaz novinářů řekla jen: "Nevím, o čem mluvíte, nevím, odkud informaci máte. Já se vám k tomu rozhodně vyjadřovat nebudu."
Nicméně obchod s Baxterem se nakonec nekonal a vláda od jednání odstoupila. Podle nové ministryně Dany Juráskové proto, že tato firma "nebyla schopná ve chvíli, kdy jsme sbírali nabídky, potvrdit, že bude dodávat registrovanou vakcínu". Podle sdělení MZ ČR, tlumočeného médii, bylo hlavním důvodem to, že Baxter nebyl schopen zaručit bezpečnost vakcíny a odmítl nést odpovědnost za případné vedlejší účinky. To ovšem nebránilo vládě v tom, aby pak v srpnu uzavřela smlouvu na nákup jednoho milionu vakcín (za 220 milionů Kč) s britskou firmou GSK, i když i ona odmítla nést odpovědnost za vedlejší účinky. Tento nestandardní postup, kdy výrobce nenese odpovědnost za zdravotní bezpečnost svého produktu, je sice zřejmě v rozporu s naším právním řádem, avšak ministerstvo na tuto námitku jednoho občana odpovědělo vysvětlením, že smlouva byla uzavřena podle britského práva, a vše je tedy v pořádku.
A začal boj o zákazníka, tedy o občana, který by si nechal vakcínu píchnout. Ovšem s nevalným výsledkem: počet aplikovaných dávek vakcíny k 21. 1. 2010 byl něco přes 58 tisíc. Víc lidí se ani přes masivní mediální kampaň přesvědčit nepodařilo, a pokud ČR od smlouvy s GSK neodstoupí (což by ovšem patrně znamenalo značné sankce), budeme zde mít přes 900 tisíc vakcín, které budou k ničemu. V jiných, větších zemích jdou tato čísla do milionů a jejich vlády se očkovací látky snaží v lepším případě prodat, v horším alespoň darovat rozvojovějším a chudším zemím.
Vyhlášení pandemie WHO bylo světovou odbornou i laickou veřejností přijato jako fakt a našlo se jen nemnoho lidí, kteří začali upozorňovat na to, že zde něco není v pořádku. Anebo jich bylo - i mezi odborníky - víc, ale v médiích nedostali prakticky žádný prostor. Rozjel se - podle mého názoru šílený - stroj, mechanismus různých opatření, která ovšem byla naprosto neadekvátní skutečné hrozbě této nemoci. K nejvýraznějším osobnostem, kterým se dařilo narušovat chod tohoto stroje, patřila novinářka rakousko-irského původu Jane Bürgermeisterová, která na svých stránkách www.theflucase.com pravidelně informovala o nesrovnalostech doprovázejících tzv. pandemii, respektive přímo o zločinném pozadí celé záležitosti. Jane Bürgermeisterová byla pro mnoho lidí na celém světě velkou vzpruhou, aby nepodlehli davovému šílenství.
Druhou odvážnou ženou, která se postavila drtícímu soukolí na odpor, byla polská ministryně zdravotnictví Ewa Kopaczová. Ta "pandemii" i přes - jak řekla - enormní, extrémní tlak (patrně především ze strany WHO) odmítla, a Polsko tak žádné vakcíny nenakoupilo. Ve svém projevu v polském parlamentu 5. listopadu 2009 například uvedla:
"Ráda bych řekla, že mou prioritou během mé dvacetileté praxe bylo: V první řadě neškoď. Toto pravidlo jsem si vzala s sebou do svého ministerského úřadu. V situaci, kdy jsem někomu doporučovala lék, jsem stejně jako ostatní praktičtí lékaři věřila tomu, že bych měla přemýšlet: Dala bych tento lék své staré matce, svému dítěti? (…) Nemáme výsledky klinických testů, detailní složení přísad a žádné informace o vedlejších účincích. Vakcíny jsou nyní ve 4. stupni velmi krátkých testů a my tyto informace zatím nemáme. Testovaný vzorek byl velice malý, jeden druh vakcíny byl testován na 160 dobrovolnících ve věku 20-60 let, všichni byli zdraví, nenakažení. Jiný druh vakcíny byl testován na 600 dobrovolnících ve věku mezi 18-60 lety, všichni zdraví. Je to tak v pořádku, speciálně pro lékaře přítomné v této místnosti? Pro mne to v pořádku není. (…) Každoročně se na světě jedna miliarda lidí nakazí sezonní chřipkou, jeden milion lidí na ni každoročně zemře. A to se neděje rok či dva, ale už po dlouhou dobu. Vyhlásil někdo někdy pandemii, protože jde o sezonní chřipku? Sezonní chřipka je přitom nebezpečnější než prasečí, jsou zde úmrtí a vážné komplikace. Byla tu někdy vyhlášena pandemie? Toho, kdo mě nutí k nákupu vakcín, se ptám: Proč jste nekřičeli a nevolali minulý rok nebo před dvěma lety či v roce 2003? V roce 2003 onemocnělo sezonní chřipkou 1 200 000 Poláků. Volal někdo v této místnosti: 'Pojďme nakoupit vakcíny pro každého!?' Nemohu si na nic takového vzpomenout."
Třetí statečnou ženou byla frankfurtská lékařka Juliane Sacherová, která v Německu dala do oběhu e-mail o nebezpečí spojeném s očkováním. Tato stručná zpráva, jejíž znění zde otiskuji, měla zřejmě velký účinek a odradila od očkování tolik lidí, že o tom referovala dokonce i naše média: "Obě vakcíny proti takzvané prasečí chřipce Pandemrix a Focetria obsahují jako adjuvans skvalen. U lidí byl skvalen použit v očkovacích látkách u vojáků USA v první válce v Perském zálivu. 23-27 % (tedy každý čtvrtý) bylo postiženo syndromem války v Zálivu, který je charakterizovaný chronickou únavou, fibromyalgií (svalové revma), poruchami paměti a koncentrace, přetrvávajícími bolestmi hlavy, vyčerpáním a rozsáhlými bolestmi. Onemocnění může zahrnovat i chronické zažívací problémy a kožní vyrážku. Pokud spolková vláda prosadí svou vůli a 35 milionů lidí zde bude naočkováno, je třeba počítat s tím, že 8-9 milionů občanů SRN bude v dalších desetiletích trpět chronickou únavou a fibromyalgií atd."
V Německu ovšem očkování Pandemrixem naléhavě nedoporučil také Německý profesní svaz environmentálních lékařů ve své tiskové zprávě z 9. listopadu. Rovněž u nás se mnoho lékařů odmítlo nechat naočkovat, a když je za to ministryně D. Jurásková napadla, důrazně se ohradili ústy prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka.
Také v české republice byla nakoupena a použita vakcína Pandemrix. Nejdůležitější námitky proti jejímu použití - pomineme-li asi hlavní argument, že je zbytečné, ba dokonce nesmyslné a nebezpečné očkovat zdravé lidi proti málo nebezpečné nemoci - byly:
- nedostatečné ověření účinnosti a zdravotní nezávadnosti;
- přítomnost virových částic, které organismus oslabí, místo aby mu pomohly vytvořit si protilátky;
- přítomnost přídatných látek, zejména rtuti a skvalenu.

Shrnutí situace kolem "pandemie" prasečí chřipky - 2. díl

28. prosince 2010 v 8:52 | Radomil Hradil
V doplňku ke 2. vydání své knihy Lidstvo na rozcestí (Fabula 2010) jsem shrnul dění týkající se vyhlášení tzv. pandemie prasečí chřipky. Zde je druhá část textu:

Očkovat se v jednotlivých zemích začínalo většinou během října, případně listopadu. Brzy se objevily zprávy o úmrtích následujících krátce po očkování a řada zpráv o potratech, v mnoha případech také o anafylaktickém šoku. Oficiální místa ovšem popřela jinou než časovou souvislost mezi úmrtími a potraty a očkováním. To si mohla poměrně snadno dovolit; vždyť jak také prokázat, že vakcína byla skutečně příčinou úmrtí? Podat takový důkaz by bylo nesmírně obtížné, ovšem na druhou stranu se oficiální místa nikdy neobtěžovala tím, aby prokázala příčinnou souvislost mezi úmrtím a činností viru A/H1N1 v těle pacienta - neboť by to bylo stejně obtížné, ne-li nemožné.
Není tedy divu, že zájem o očkování byl ve všech zemích velmi malý, zejména když na přelomu roku 2009/2010 došlo ke zlomu v informování o "pandemii" a velké světové deníky - a po nich i ty naše "malé" - přinesly zprávy a posléze i podrobnější reference a interview, jejichž hlavním protagonistou se stal předseda zdravotního podvýboru Rady Evropy, epidemiolog Wolfgang Wodarg. Ten už delší dobu upozorňoval na to, že "pandemie" je v podstatě podvodem a že za jejím vyhlášením je třeba hledat lobbisty farmaceutických koncernů. Nyní se mu podařilo dostat na jednání zmiňovaného podvýboru a posléze i celého Parlamentního shromáždění Rady Evropy otázku "pandemie" prasečí chřipky jako gigantického skandálu a podvodu a to znamenalo velký průlom v informovanosti světové veřejnosti.
Dozvěděli jsme se tak například, že hlavní epidemiolog WHO Klaus Stöhr, který stál u zrodu "pandemie" a prorokoval tehdy sedm milionů mrtvých, odešel posléze z WHO na manažerský post v koncernu Novartis, že poradce britské vlády pro prasečí chřipku Roy Anderson, který jako první mluvil v souvislosti s prasečí chřipkou o pandemii, pobírá zároveň od GSK odměny ve výši 3,5 milionu Kč ročně, nebo že bývalý ministr obrany USA Donald Rumsfeld, o němž se v této knížce píše v souvislosti s 11. zářím, se stal po svém odchodu z vlády generálním ředitelem společnosti Gilead Sciences Group, jež vyrábí a distribuuje mimo jiné i protichřipkový lék Tamiflu.
Je tedy čím dál zřejmější, že tzv. pandemie prasečí chřipky byla naplánovanou akcí farmaceutických koncernů, jejichž lobbisté dokázali ovlivnit WHO natolik, aby jim jejich plán vyšel. Tento plán spočíval především ve změně pravidel pro vyhlášení pandemie. Zatímco dříve se brala v úvahu také a především morbidita (chorobnost) a mortalita (úmrtnost), byla podle nové definice rozhodující pouze rychlost šíření nemoci do různých zemí. K této změně došlo nejspíš v dubnu nebo květnu 2009, tak aby v červnu mohla být pandemie vyhlášena. Pak už vládám jednotlivých zemí nezbývalo než nakupovat pod tlakem vakcíny za krajně nevýhodných podmínek. I když to není tak docela pravda - to dostatečně výmluvně dokládá příklad Polska. Lobbisté ovšem zřejmě zalobbovali i u jednotlivých vlád, což pak bylo patrné na horlivosti, s jakou prosazovaly nákup vakcíny a posléze i očkování obyvatel svých zemí. Zisky farmaceutických koncernů tak byly obrovské a za rok 2009 se oproti předchozímu roku zvýšily o mnoho procent - a to v době hospodářské krize…
Ani mě vývoj událostí nenechával chladným, zvláště když jsem poznal a uvážil ještě další rovinu, skrývající se pod vrstvou ekonomického korupčního skandálu. Ale k té se dostanu vzápětí. V červnu 2009 jsem proto na situaci upozornil v časopisu pro waldorfskou pedagogiku Člověk a výchova, který jsem v té době redigoval, v srpnu jsem napsal dopis prezidentu ČR Václavu Klausovi a na přelomu srpna a září jsem si zřídil internetový blog k prasečí chřipce prasecichripka.blog.cz. Zde jsem také zveřejnil odpověď Václava Klause, který v ní mj. uvedl: "Samozřejmě si nedělám iluze o tom, že by za tím vším z velké části nestál zájem a lobbyismus farmaceutických firem. Ten by však sám o sobě nestačil. Vydatně mu pomáhá oblast médií, pro kterou jsou zprávy s nádechem jakékoliv katastrofy dobře prodejným produktem. (…) V tomto kontextu musíme tzv. prasečí chřipku chápat a případně přemýšlet o efektivních opatřeních, která by ji eliminovaly. Nákup půl milionu vakcín proti této nemoci za efektivní opatření rozhodně nepovažuji. (…) Zároveň neexistuje nikdo, kdo by mohl dospělého člověka donutit k přijmutí jakéhokoliv léku, včetně vakcíny. V případě, že by však v budoucnu něco podobného opravdu hrozilo, věřte, že budu první, kdo proti tomuto omezení svobodné volby občana bude protestovat." To Václav Klaus skutečně udělal, když teď, na konci ledna 2010, vystoupil proti povinnému očkování příslušníků Armády ČR, které nařídil náčelník generálního štábu AČR Vlastimil Picek.
Začátkem prosince jsme spolu s genetičkou Hanou Dynkovou a zastupitelem Prahy 1 Danielem Solisem iniciovali výzvu nazvanou "Občané za zastavení očkování", v níž jsme vyzývali nejen státní orgány k zastavení očkování, ale také novináře k objektivnímu zpravodajství a nešíření poplašných a zkreslených zpráv. Ve výzvě jsme se rovněž obraceli na ostatní občany, aby si nenechali líbit do očí bijící manipulaci a dezinformace jak ministerstva zdravotnictví, tak médií a dávali najevo svůj nesouhlas se způsobem informování o prasečí chřipce a tzv. pandemii.
Naše výzva vzbudila nejen zájem, ale také různé emoce, což je pochopitelné a vcelku potěšitelné, neboť lidé byli nuceni zaujmout k celé záležitosti postoj a zpozornět.
10. ledna jsem se pak obrátil otevřeným dopisem nazvaným "Zastavte manipulační kampaň" na šéfredaktora zpravodajského serveru Novinky.cz; poukazoval jsem v něm na zarážející nevyváženost zpravodajství tohoto média, na neuvěřitelné zveličování jedné stránky věci a téměř naprosté opomíjení stránky druhé i na pohrdání čtenáři, kteří proti tomuto způsobu zpravodajství čím dál naléhavěji protestovali v diskusích pod články. Asi o dva dny později Novinky.cz obrátily prakticky o 180 stupňů a začaly referovat o tom, že pandemie je patrně podvod. Nepřičítám to však účinku svého otevřeného dopisu, na který jsem ani nedostal odpověď, ale tomu, že situace byla prostě již nadále neudržitelná a že nastal okamžik, kdy lež se dále nemohla tvářit jako pravda.
Jestliže si položíme otázku, proč se média řadu týdnů a měsíců chovala tak hystericky, nabízí se jako první vysvětlení, které uvedl Václav Klaus ve svém dopise a které zastává také řada dalších lidí zabývajících se tímto jevem: strach je nejúčinnější motivací ke koupi čehokoli, tedy i novin. Cítím-li se ohrožen - a média se důkladně starala o to, aby se lidé ohroženi cítili - méně kontroluji své jednání, jednám více pudově a chci také koneckonců vědět, jak se vše vyvíjí. Kupuji tedy dále noviny a sleduji média. - To je ovšem podle mého názoru jen část pravdy.
Sledujeme-li pozorně obsah médií a majetkové poměry, tedy nakolik například tento obsah koresponduje se zájmy majitelů, dospějeme chtě nechtě k závěru, že hlavním cílem majitelů médií není zisk z prodeje novin či reklamy, ale pokud možno nenápadné utváření a ovládání veřejného mínění, tedy jeho manipulace. To může majitelům a s nimi spojeným kruhům stojícím v pozadí přinést v konečném důsledku o několik řádů vyšší zisky než samotné médium jako takové. Za hysterickým zpravodajstvím o prasečí chřipce proto můžeme velmi snadno vycítit plán, chladný kalkul, a proto také v tomto případě zcela záměrně mluvím o kampani. Domnívám se, že to byla promyšlená kampaň s cílem vystrašit obyvatelstvo a přimět ho k tomu, aby se nechalo naočkovat. (Údajně také existovaly tajné dohody mezi farmaceutickými koncerny a vedením médií o způsobu zpravodajství k prasečí chřipce.) Potěšitelné je, že se to i přes velké úsilí tak docela nepodařilo, i když vím, že v mnoha lidech, zvláště v prvních měsících "pandemie", nějaké to zrnko strachu v duši vzklíčilo. Byl to pro všechny strany každopádně zajímavý experiment.
A možná - to je jedno z vysvětlení celé této "prasečí" záležitosti - to byl skutečně jen experiment, který měl ověřit možnosti médií (a prodejnost novinářů), duševní stav a poslušnost obyvatelstva, ochotu vlád nechat se korumpovat či jen slepě jednat.
Druhé vysvětlení říká, že to nebyl experiment, ale drastický pokus o rozšíření skutečně nebezpečné nemoci a využití následné paniky a strachu k jistým cílům, které si alespoň nastíníme.
Celá pandemie měla předehru již na přelomu ledna a února 2009, kdy česká společnost Biotest objevila v zásilce vakcíny firmy Baxter virus ptačí chřipky H5N1, a to díky tomu, že fretky naočkované vakcínou uhynuly. Přitom je třeba si uvědomit, že virus ptačí chřipky je vysoce agresivní a úmrtnost při této nemoci je přes 60 %, takže je tento virus zařazen na seznam možných biologických zbraní. O objevení této biologické zbraně ve "vakcíně", která z rakouského sídla firmy putovala také do Německa a Slovinska a celkem jí bylo údajně 72 kilogramů, se mluví jako o "náhodě", a k objevení tedy zřejmě vůbec nemuselo dojít. Přenos ptačí chřipky na lidi není nijak častý, ale existují obavy z možné mutace a následného pandemického výskytu. Těžko tedy říci, co by po případném úniku rakouské zásilky z laboratoří následovalo.
Velmi zvláštní událost se odehrála v srpnu 2009 v Los Angeles. Izraelský mikrobiolog Joseph Moshe, pracující v Los Angeles, 11. 8. v jednom rozhlasovém talk show uvedl, že firma Baxter International Inc. použije na Ukrajině biologickou zbraň a že hodlá připravit důkazy o kontaminované vakcíně proti viru H1N1, které předá vrchnímu státnímu návladnímu. Dále řekl, že v ukrajinské laboratoři firmy Baxter je připravována biologická zbraň, maskovaná jako vakcína. O den později losangeleská policie oznámila, že jí Moshe zavolal a sdělil, že chce spáchat bombový atentát na Bílý dům. Následujícího dne uspořádalo početné přepadové komando na Mosheho honičku v ulicích města. Moshe se ve svém VW Beetle snažil dostat na izraelskou ambasádu, nedaleko od ní však byl zadržen a zneškodněn. Policie při tom postupovala velmi obezřetně, použila také slzný prášek, pojízdného robota a zřejmě i mikrovlnný paralyzátor; policejní videozáznam celého zásahu, pořízený z vrtulníku, je k dispozici na internetu. Neobyčejně opatrný postup policie začne být pochopitelný, jakmile zjistíme, že Moshe byl zároveň agentem izraelské tajné služby Mossad a zřejmě byl sám zapojen do vývoje biologických zbraní. Mosheho stopa posléze mizí; podle jedné verze skončil na psychiatrické klinice, podle jiné byl vrácen do Izraele, kde zmizel ze scény.
V říjnu 2009 pak skutečně vypukla na Ukrajině epidemie chřipky, takže zde byly zavřeny školy a zakázána veřejná shromáždění, včetně bohoslužeb, a prezident Viktor Juščenko se obrátil na USA, Evropskou unii, NATO a sousední státy o pomoc v boji s epidemií. Situace ovšem byla značně nepřehledná a i ukrajinské zdravotní orgány samotné se přely, o jakou nemoc se vlastně jedná. Část těch, kdo onemocnění podlehli, byla skutečně nakažena prasečí chřipkou, u větší části z nich se však jednalo o jiné druhy viru.
Zarážející na celé pandemii jsou i další dvě skutečnosti. První: Již 28. srpna 2008, tedy půl roku před vypuknutím prasečí chřipky, si firma Baxter zaregistrovala u amerického patentového úřadu několik vakcín, mimo jiné i proti prasečí chřipce. A druhá: Australský virolog Adrian J. Gibbs, autor více než 250 vědeckých virologických prací, zveřejnil již v červnu 2009 výsledky svého bádání, podle něhož - poznamenejme, že Gibbs byl jedním z prvních virologů, kteří analyzovali genetický kód viru prasečí chřipky - je daleko nejpravděpodobnějším vysvětlením vzniku tohoto viru jeho umělý, laboratorní původ. V listopadu 2009 pak spolu se dvěma kolegy publikoval na toto téma studii v odborném periodiku Virology Journal.
Když WHO vyhlásí pandemii, začnou jednotlivé státy realizovat své národní pandemické plány. Ty předpokládají mimo jiné možnost vyhlášení stavu ohrožení nebo nouze, podobně jako v případě přírodní katastrofy apod. Prezident USA Barack Obama tak koncem října 2009 kvůli "pandemii" prasečí chřipky stav národní nouze skutečně vyhlásil, i když k tomu v podstatě nebyl důvod. To si zřejmě uvědomoval i on sám, neboť pravil: "Podnikáme nevídané kroky, abychom zabránili případné pandemii." Jinde jsme se mohli dočíst (přičemž není zcela zřejmé, zda je to jiný Obamův výrok nebo jen jiný překlad téhož výroku): "Musíme být připraveni přijmout bezprecedentní kroky, abychom čelili rozvíjející se pandemii." Jaké jsou tyto "nevídané" a "bezprecedentní" kroky?
O situaci v USA po vyhlášení stavu nouze jsme se v našich médiích již nic nedozvěděli, ovšem jaké tyto kroky mohou i u nás být, o tom hovoří jasně naše legislativa. Ve stavu nouze, který je oprávněna vyhlásit vláda nebo dokonce jen její předseda, lze omezit základní lidská a občanská práva, a to právo na nedotknutelnost osoby, vlastnické a užívací právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, právo provozovat podnikatelskou činnost. Otázkou je, jak se vykládá termín "nedotknutelnost osoby". Obvykle se tím má na mysli fyzická i psychická celistvost a neporušenost (integrita) osoby. To tedy znamená, že v takovém případě lze člověka fyzickým a psychickým násilím nutit k tomu, co si "systém" zamane. Vláda je dále oprávněna nařídit například evakuaci osob a majetku, zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezeném území atd.
To jsou podle mého názoru závažné skutečnosti. Celá příprava pandemie prasečí chřipky budí dojem, jako by se přepokládalo, že průběh tohoto onemocnění nebude zdaleka tak nevinný, jak se později ukázalo. Systém, včetně médií, byl, jak se domnívám, připraven a nastartován na skutečnou pandemii - a náhle mlel naprázdno, a působil tak spíše směšně než hrozivě. Možná jsme však byli jen krůček od toho, co začalo být připravováno již 11. září 2001: zásadní omezení občanských práv a svobod a nastolení vlády tvrdé ruky. Pokud by byl v jednotlivých zemích vyhlášen stav nouze a chřipka opravdu měla velkou morbiditu a mortalitu, lze si představit cokoli. Například celoplošné povinné očkování a izolaci těch, kdo by očkování odmítli, tedy "neposlušných" občanů, ohrožujících klid a zdraví těch ostatních, poslušných. To jest eliminaci lidí, kteří odmítají být slepou součástí bezduchého systému a kteří chtějí uplatňovat svou soudnost, svého ducha - a koneckonců svou odpovědnost.
V této souvislosti bych se zde rád zmínil o jiné, zdánlivě nesouvisející kauze. Rada Evropy, která se nyní díky zmiňovanému Wolfgangu Wodargovi začala zabývat i "pandemií" prasečí chřipky, věnovala před nedávnem, v roce 2005, pozornost také existenci tajných vězení americké Ústřední zpravodajské služby CIA na území východoevropských zemí. Podařilo se jí vyšetřit a prokázat, že taková nelegální vězení existovala v letech 2004 a 2005 v Polsku, Rumunsku a Litvě. Litevský parlament například na základě tohoto zjištění vytvořil vlastní vyšetřovací komisi, která nyní potvrdila existenci dvou věznic CIA poblíž Vilniusu. I když byly nelegální, tedy v rozporu s národní legislativou, přesto byly provozovány s vědomím příslušných národních úřadů. Do jejich fungování, dopravy vězňů, zásobování dopravních prostředků přepravujících vězně pohonnými hmotami atd. bylo kromě toho zapojeno 14 evropských států, včetně České republiky. Člen Rady Evropy, Švýcar Dick Marty, který vyšetřování vedl, 26. srpna 2009 řekl: "S ohledem na včerejší prohlášení Litvy, že na jejím území se nacházelo tajné vězení CIA, a také s ohledem na nedávná odhalení 'černých míst' v Polsku a Rumunsku, dozrál v Evropě čas vysvětlit vše o jejím zapojení do této ostudné epizody. (…) Mé vlastní zdroje potvrdily včerejší zprávu, že dle hodnocení USA 'vysoce důležití zadržení' byli drženi v Litvě. Nyní mohou úřady zahájit plné, nezávislé a důvěryhodné vyšetřování. Neoprávněné použití doktríny 'státního tajemství' by nemělo fungovat jako překážka plného odhalení toho, co se dálo na předměstích Vilniusu. Popírání a výmluvy nejsou důvěryhodné: evropské země se musí očistit."*
Tyto věznice začaly být zřizovány v roce 2002, tedy evidentně jako součást "protiteroristických" opatření po 11. září. Můžeme se jen dohadovat, zda takové věznice byly i u nás, či zda tu nejsou připraveny dodnes - pro ty, které někdo označí za "podezřelé z terorismu"…
Vraťme se však k prasečí chřipce. Systém sice mele naprázdno, avšak nevzdává se. Hlavní hygienik M. Vít vypracoval návrh na povinné očkování dvou set tisíc občanů Pandemrixem, který schválila Bezpečnostní rada státu. Očkována by byla polovina armády, policisté, energetici, zdravotníci, vláda i prezident, tedy nejcitlivější složky státu, a to nevyzkoušenou vakcínou podezřelou z potenciálního poškození zdraví očkovaných osob, proti relativně neškodné nemoci. Vláda se na svém včerejším zasedání 1. února usnesla, že rozhodnutí, zda povinně očkovat či neočkovat, ponechá na hlavním hygienikovi. Takovou pravomoc tedy dostal do rukou jeden člověk…
V kapitolách této knihy jsem se vždy pokoušel o určitý duchovní "přesah" a rád bych tak krátce učinil i nyní. Nejprve bych na posledním vývoji událostí chtěl poukázat na sílu intuice, o níž jsem se zmiňoval v souvislosti s mobilními telefony. Minulý týden jsem v noci ze čtvrtka na pátek nemohl usnout. Na tomto prahu mezi bděním a spánkem mě napadaly různé věci, které jsem si pro jistotu zapisoval na papír, aby je očekávaný spánek neodnesl do říše zapomnění. Jednou z nich bylo, abych napsal dopis prezidentu ČR a varoval ho před zneužitím "pandemie" k omezení občanských práv a svobod a k ohrožení funkčnosti státu, respektive abych ho vyzval k iniciování legislativních kroků, které by do budoucna něčemu takovému ne-li zabránily, tedy to alespoň podstatně ztížily. Během pátku jsem o dopisu přemýšlel a večer ho napsal. V sobotu jsem dopis vytiskl a odnesl na poštu - a v neděli se v médiích objevila uvedená zpráva o tom, že Bezpečnostní rada státu schválila Vítův - podle mého šílený - návrh na povinné očkování dvou set tisíc lidí. To, co se v mém dopisu mohlo jevit jako čistě hypotetická možnost, získalo náhle na palčivé aktuálnosti…
Kauza tzv. prasečí chřipky a její vykonstruované pandemie ještě zdaleka neskončila; jaké závěry tedy můžeme učinit již nyní?
Především jsme se mohli přesvědčit, jak síly, které se snaží udržet lidstvo na cestě do tenat hmoty, chtějí a dovedou využívat strachu, jak ho hodlají šířit a jeho prostřednictvím si lidi podmaňovat. Ponechám nyní stranou určitá podezření, která se vynořila, tedy že vakcína bude obsahovat nanočipy, nebo že cílem očkování je zdravotně poškodit a eliminovat velkou část přelidněné populace; tato podezření se zjevně nepotvrdila. Zotročování lidí se nemusí dít hned prostřednictvím čipů; trvalý strach poslouží stejně. Zajímavé je podívat se, co je to vlastně za strach. Je zřejmé, že to měl být především strach z nemoci a smrti. Ten ovšem působí, pokud nevíme nic o životě po smrti, o existenci ducha. Pokud je pro nás hmotná Země vším, budeme snadnou obětí šiřitelů paniky a tvůrců různých pandemií. - Potěšitelné v tomto ohledu bylo zjištění, že veřejné mínění se v průběhu pandemické kampaně viditelně posouvalo od jisté vylekanosti k nevoli a výsměchu, ba i k rozhořčení nad touto zjevnou manipulací. Mnoho lidí se strachu v sobě postavilo a překonalo ho, byť někdy i s jistými siláckými gesty.
Mohli jsme také poznat, že tyto síly se jen tak nezastaví, lépe řečeno, že se nezastaví samy od sebe, pokud je nezastavíme my sami. Pokud nezačneme něco dělat, ať vnitřně či navenek (anebo nejlépe obojí), budou zacházet dál a dál a stupňovat tlak na nás - abychom procitli ke svému lidství, které je ovšem duchovní povahy. Pokud si budeme říkat, dobře jim tak, doktorům, vojákům, policistům, že je chtějí naočkovat, a nevystoupíme proti nepravosti, i když se neděje nám samým, může se nám stát, že zítra zazvoní s injekční stříkačkou u našich dveří. Ba musí se nám to stát, abychom se probudili. Taková je vůle doby. A je na nás, zda ji uslyšíme a vyslyšíme…

Česko má stále přes půl milionu vakcín

28. prosince 2010 v 8:44 | rh
Novinky.cz dnes informují o tom, že ministerstvo má stále ještě uskladněno přes půl milionu dávek Pandemrixu. Článek připouští, že vyhlášení pandemie prasečí chřipky bylo předčasné a že výrobcům vakcín pomohlo k ohromným ziskům. Ve článku už není zmínka o tom, že poradci WHO, kteří vyhlášení pandemie iniciovali, byli tím či oním způsobem na tyto výrobce navázáni a že i jejich odměny dosáhly astronomických výšin.
Také se z článku nedozvíme (ale je dobré to vědět), že vyhlášení pandemie dává národním vládám a zejména jejich předsedům do rukou nebývalé pravomoci a umožňuje zásadní omezení základních lidských práv a svobod, včetně práva na (fyzickou a psychickou) nedotknutelnost osoby.

Bude mít komedie o prasečí chřipce další dějství?

23. listopadu 2010 v 21:57 | Eva B.
Ráda bych se s Vámi podělila o své zkušenosti z pro-očkovacího školení.
Před pár dny jsem byla na třídenním školení na jedné katedře epidemiologie, jejíž zaměstananci mají dost velký vliv na názor na vznik různých předpisů a pravidel ohledně očkování. Jsou to kolegové Dr. Prymuly. A tam nám říkali, že virus prasečí chřipky bude letos hlavním virem sezónní chřipky. A že udělali změnu ve způsobu aplikace očkování proti chřipce. Změnili subkutánní aplikaci v intradermální.
Jinými slovy já to chápu tak, že někdo vzal ty miliony vakcín, co zbyly z loňského roku. V nich bylo půl mililitru nějaké látky. To přebalili do stříkaček, které mají objem JEN !!! 0,1 mililitru a JEN !!! délku jehly 1,5 milimetru. A slevnili na asi 150 Kč za jednu dávku z původních asi 800,- Kč za prasečí. Tím odpadnou ti odmítači, co se bojí jehel, protože taková pidi-jehlička nikoho nevyleká. Pro děti je to vysoce "komfortní způsob aplikace"- jak nás učili.
Tohle zatím vše je v pohodě, to vnímám jen jako marketingový tah a skvělé využití jinak neprodejných "zbytků".
Ale co ti epidemiologové plánují, je, že dají doporučení k očkování všech dětí v předškolním věku a všech těhotných(!).
V praxi to bude asi vypadat tak, že se spustí megakampaň, co bude masírovat lidi a zase budit v nich strach z chřipky. Něco jako ten ohluchnutý chlapec v reklamě pneumokoka.
Překvapilo mě, že ti epidemiologové a hygienici jsou opravdu paranoidní, že mají OPRAVDOVÝ STRACH z těch nemocí, který si podloží různými statistickými koláči a daty, že to vypadá hrozně vědecky a pravdivě.
Za ty 3 dny semináře jsem litovala, že jsem si s sebou nevzala několik platiček Lexaurinu a nesypala jim ho do kávy.
Nechci podceňovat vědu a nijak se nechci vysmívat vědcům. Jejich práce, výzkum a řada studií je jistě přínosem. Ale chci upozornit na silné až skoro hysterické nadhodnocování situace v nejodbornějších či nejpovolanějších kruzích.
Jinak tyto nové vakcíny už před týdnem přijely do Česka, takže kampaň se musí spustit co by dup.
S pozdravem Eva B.

Nevědeckost očkování

9. září 2010 v 20:51 | rh
Na stránkách Osudu.cz si můžete přečíst článek o tom, jak nevědecké je vlastně očkování, zejména očkování proti "prasečí chřipce" - účinnost vakcín není podložená žádnými studiemi; celá vakcinace je podložená jen zájmy farmakoncernů, na ně napojených politiků, hygieniků a vakcinologů a velkým strachem lidí...

V článku se například dočtete:

Před rokem jsem nabídl odměnu 10,000 dolarů komukoliv, kdo najde vědecký důkaz, že vakcíny proti H1N1 jsou bezpečné a účinné. Nikdo se nikdy o odměnu nepřihlásil, protože žádné takové důkazy neexistují. (...)

Nikdy neproběhla žádná nezávislá, náhodná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie, která by dokázala jak bezpečnost, tak účinnost vakcíny proti prasečí chřipce H1N1, která byla vloni tvrdě protlačována (a je v podstatě v letošním koktejlu injekce proti chřipce). Žádná takový studie nikdy provedena nebyla. V důsledku toho neexistuje žádný přísně vědecký základ, na jehož základě by bylo možné takové vakcíny prodávat, to v první řadě.
V rámci pokusu to omluvit vakcínoví čachráři tvrdí, že by bylo "neetické" provádět placebem kontrolovanou studii takových vakcín, protože fungují tak dobře, že odmítnout placebo skupině vlastní vakcínu by ji poškodilo. Všichni mají z vakcíny proti chřipce prospěch, takže pouhý fakt, že by se provedl vědecky řízený test, by byl neetický. (...)

Zapomeňte na medicínu založenou na důkazech. Zapomeňte na jakoukoliv racionální analýzu nákladů a přínosů. Zapomeňte na výpočty poměru rizika k prospěšnosti, které by měly být součástí jakéhokoliv racionálního rozhodnutí ohledně vakcín. Ne, očkovací průmysl (a jeho propagátoři) již ví, že vakcíny jsou pro vás univerzálně dobré, proto se žádní takové vědecké vyhodnocení ani nevyžaduje! (...)

Žasnu nad celým tím vysvětlením, jak by bylo "neetické" testovat, jestli vakcíny s H1N1 skutečně fungují. Toto uhýbání mne zaráží jako obzvláště podivné, protože přichází s následujícím výrokem. Když se dovolávají této výmluvy, říkají v podstatě toto:
1) Je "neetické" provádět placebem kontrolované studie u vakcín proti sezónní chřipce, aby se zjistilo, jestli skutečně fungují.
2) Ale zároveň je zcela etické dávat tyto injekce stovkám milionů lidí, i když chybí jakékoliv skutečné důkazy, že jsou bezpečné nebo účinné.
Jinými slovy, je neetické provádět jakoukoliv skutečnou vědu, ale je zcela etické vstřikovat do lidí látku, která může být naprosto pro kočku (či dokonce škodlivá). To je prostě pokřivená logika a neetičnost, která je pro náš dnešní očkovací průmysl typická.

Chřipka = výzva

2. září 2010 v 19:53 | Pavel Bráborec
To, co se odehrálo a jistě ještě odehrávat bude v souvislosti s různými
chřipkovými pandemickými hrozbami, odhaluje některé mechanizmy, kterými se
snaží působit abnormální duchovní svět. V první řadě je to atmosféra
strachu, která je systematicky vytvářena různými protichůdnými informacemi.
V počáteční fázi se nejdříve začíná vytvářet dusivý oblak nejistoty.
Představitel jedné odborné instituce s úsměvem tvrdí: "Není se čeho bát!"
Vědecká kapacity jiné, pak dramaticky bije na poplach a barvitě líčí
katastrofické následky přicházející pohromy. A do toho všeho vstupuje
politická "reprezentace", která nikdy neodolá pokušení se mediálně
zviditelnit a pokud možno způsobit ještě větší zmatek. Výsledkem je zákonitě
strach, deprese a nervozita. Člověk má tendenci věřit spíše zprávám špatným
než těm dobrým a to manipulátoři dobře vědí.
Každý slušný člověk má mít do roka dvě chřipková onemocnění (optimální je
jaro a podzim). Chřipka pomáhá spálit to nedobré, co si ukládáme do svého
fyzického i duševního organizmu. Chřipku bychom proto měli přijímat s
pokorou a vědomím, že nám může prospět. Způsobů jak chřipku prožít je celá
řada. Nejhorší variantou je odmítání chřipky prostřednictvím očkování.
Zbavíme se sice dočasně problémů, ty se však později přihlásí v závažnější
formě.
Biologie současnosti dovede mnohé. Dokáže modifikovat virové kmeny, vytvářet
nové variace mikroorganizmů, ale stvořit živou buňku je pro ni neřešitelný
úkol. Jak biologie proniká do tajů života, naráží na neprostupnou bariéru
mezi fyzickou a duchovní realitou. Co by nás mělo vést k vážnému zamyšlení
je fakt, že se biologie může v brzké době stát účinným mocenským nástrojem.
Člověka lze záměrně a v nevědomosti vystavit "neznámé" nákaze a pak ji
úspěšně vyléčit za příslib poslušnosti. Existují také chemické látky, které
mohou ovlivňovat naše duševní pochody, látky které naruší přirozený poměr
mezi tělem fyzický, éterickým a astrálním. Rudolf Steiner zmiňoval látku,
která zabrání člověku věnovat se duchovnímu poznání - lék proti duchu.
Vynálezcem tohoto léku bude lékařská věda. Podmínkou uskutečnění tohoto
záměru je všeobecná občanská rezignace, cíleně pěstovaná nevědomost,
omezování osobní svobody z jakéhokoliv důvodu a negativní celospolečenské
klima - "blbá nálada".
V posledních desetiletích se poměrně rychle rozvíjí zajímavý lékařský obor
psychoneuroimunologie, který naopak může přinést mnoho pozitivního, bude-li
o něj širší zájem. Tato medicínská disciplína zkoumá vzájemný vztah těla a
duše v souvislosti s nemocí. Zdraví může být až z 85% závislé na psychice,
tvrdí jeden z odvážných postulátů psychoneuroimunologie.
Německý profesor pracující v tomto oboru se zabýval podrobným studiem
středověkých špitálních knih, které popisovaly průběh různých pandemických
chorob. Několikaleté studium přineslo šokující závěr. Osoby, které se
setkaly s nákazou bylo možné rozdělit do dvou základních skupin. První
skupinu tvořili pacienti a v této skupině byla úmrtnost velmi vysoká. Druhou
skupinu pak ošetřovatelé (převážně se jednalo o řádové sestry), kde byla
úmrtnost naopak podivuhodně nízká. Obě skupiny byly vystaveny stejným
epidemiologickým podmínkám a tak z tohoto hlediska byl rozdíl
nevysvětlitelný. Nejpravděpodobnější závěr zněl: Pacienti měli strach a
zemřeli. Ošetřovatelé věřili, že jsou pod boží ochranou. Jejich posláním
bylo starat se o nemocné a umírající, oni nemohli zemřít, neboť oni museli a
chtěli sloužit potřebným. Toto naladění duše mělo zcela zásadní vliv na
funkci jejich imunitního systému. Nemoci je tedy možné se bránit v různých
rovinách, které odpovídají jednotlivým bytostným článkům lidského organizmu.
Léková prevence a plošná vakcinace je zajímavá především pro farmaceutické
společnosti i pro byrokratický aparát a to z pochopitelných důvodů -
lukrativní obchod = prostor pro korupci, možnost vytváření privilegovaných
skupin příjemců nebo účelová argumentace pro zákonná opatření omezující
občanská práva a svobody.
Jak tedy na chřipku:
1. Chřipky není nutné se bát.
2. Chřipka může být lékem pro tělo i duši.
3. Chřipku je dobré prožít s pokorou a přijetím. Nepracovat, neláteřit,
zbytečně nepoužívat chemické léky. Neuvěřitelné výsledky přináší sdílení
chřipky s Kristem. Možná to zní podivně, ale znáte nějakého mocnějšího
uzdravovatele než je On? Já nikoliv.
"Kriste předávám svou nemoc do Tvých rukou a prosím Tě o dar zdraví. Prosím
Tě, naplň mé srdce láskou, pokorou, odvahou a trpělivostí. Kriste, děj se
Tvá vůle."
4. Provádět pravidelnou psychohygienu - pracovat s každodenním stresem
(meditace, modlitba, relaxace). Jsme zvyklí několikrát denně omývat své tělo
a příliš nám nevadí zašmouraná duše.
5. V době hrozby chřipkového onemocnění cíleně pracovat na celkovém
pozitivním duševním naladění. Imunitní systém je nutné "nadupat" pozitivní
energií.
6. Žádné očkování ani preventivní medikace!
7. Nevystavovat imunitní systém zbytečné zátěži - kouření, alkohol ....
Neuškodí vegetaření a rozumný půst také není k zahození.
Řada lidí dnes žije v přesvědčení, že nemoc je cosi, co číhá někde za bukem
a když náhodou projdou kolem, nemoc je bezdůvodně napadne - potvora jedna
zákeřná.
Monolog "moderního" pacienta: "Doktore přinesl jsem vám svou nemoc, rychle s
ní něco udělejte! Potřebuji si užívat života, musím platit hypotéku, čeká mě
povýšení, dovolená, milenka ... Ideální by bylo, kdybych u toho léčení
nemusel být. Nějak si poraďte, jste za to placen. A prosím vás rychle, musím
ještě odnést do opravy boty a mobilní telefon."
Tohoto postoje umí systém velmi dobře zneužít, neboť my na něj dobrovolně
delegujeme rozhodovací pravomoci v otázkách vlastního zdraví. Prvním účinným
krokem jak bojovat s různými "civilizačními" chorobami je osobní
zodpovědnost za své vlastní zdraví. My bychom měli rozhodovat, stát by měl
pomáhat, ale jen v případě, že ho o to požádáme. Vezměme si zpět, co náleží
pouze nám, a to svobodnou vůli i osobní zodpovědnost.

Způsobuje vakcína chorobnou spavost?

28. srpna 2010 v 18:53 | Radomil Hradil
Novinky.cz dnes přinesly článek nazvaný "Část lidí očkovaná vakcínou proti prasečí chřipce trpí záchvaty spánku" (autor neuveden).
V článku se mj. praví:
"Agentura Evropské unie pro ochranu lidského zdraví bude zjišťovat, zda očkovací vakcína Pandemrix používaná proti takzvané prasečí chřipce nemá souvislost se způsobováním narkolepsie. Tato porucha se projevuje chorobnou spavostí a záchvaty krátkého spánku. Vedlejší účinky vakcíny, jež se používala i v Česku, proto budou muset být podle londýnského sídla této agentury důkladně prozkoumány.
Evropská lékařská agentura EMA (European Medicines Agency) v prohlášení uvedla, že například ve Finsku a Švédsku se objevilo několik případů narkolepsie u lidí, kteří byli očkováni přípravkem Pandemrix britské firmy GSK (GlaxoSmithKline). Ve Francii se hovoří o šesti podobných případech, u tří dětí a tří dospělých."
Zajímavé je podívat se na diskusi pod článkem - několik čtenářů zde odkazuje na různé blogy apod. hovořící otevřeně o Novém světovém pořádku (NWO) a o věcech, o kterých se jinak v masmédiích nedočtete. Je to cesta, jak tyto informace dostat do meinstreamových sdělovacích prostředků, ovládaných jinak různými magnáty podílejícími se na snahách o NWO.

Pandemie skončila, zapomeňte...

17. srpna 2010 v 21:53 | Radomil Hradil
Přiznávám, že tento blog poněkud usnul (jak se pozastavuje čtenář v komentáři k minulému článku), tak jako poněkud usnula i celá kauza prasečí chřipky. Humbuk to byl obrovský, mediální masáž jako hrom, miliony očkovaných, desítky milionů nakoupených a teď již zřejmě likvidovaných vakcín, zato nemocných jako šafránu a mrtvých ještě méně - oproti běžným chřipkám mizivý počet.
Ovšem Vítové, Juráskové, Sršňové, Šnajdrové, Prymulové, Beranové a jim podobní se tváří, jako že nic, nebo dokonce jako že to všechno bylo v naprostém pořádku. Lobbyisté z farmakoncernů si mnou ruce, zisky jdou do miliard, politikové si také přišli na své, novináři se už dávno honí za dalšími senzacemi a občané zapomněli. V pracovnách farmakoncernů se možná celá kampaň vyhodnocuje a pracuje se na zlepšení strategie pro příště a v jejich laboratořích se už chystá ono "příště"...
A co je tedy kolem prasečí chřipky nového?
- Pandemie prasečí chřipky definitivně skončila, WHO ji odvolala (http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/pandemie-praseci-chripky-definitivne-skoncila--769493)
- Rakouské úřady se pokoušejí uvalit na Jane Bürgermeisterovou soudní dohled a zbavit ji základních svobod a práv (http://www.novadoba.estranky.cz/clanky/lide-probudte-se_/rakouska-soudkyne-se-snazi-umlcet-alarmistku-jane-burgermeister-tim_-ze-na-ni-uvalila-soudni-dohled)
- Rada Evropy projednala na Parlamentním shromáždění postup WHO při vyhlašování pandemie prasečí chřipky a schválila obsáhlou zprávu, v níž vyjadřuje "velké znepokojení nad způsobem, jakým ve věci pandemie chřipky H1N1 postupovala nejen WHO, ale i příslušné zdravotnické úřady na úrovni Evropské unie a na národní úrovni". (Celý text v němčině si lze přečíst např. zde: http://www.wodarg.de/show/3501357.html)
Nuže, nespěme a vyčkejme věcí příštích. WHO pro nás jistě nějaké nachystá...

Odborníci na prasečí chřipku placení farmaceutickými společnostmi

4. června 2010 v 21:19 | rh
Chtěl jsem zde odkázat na dnešní článek na Britských listech a vidím, že čtenář Ladislav to už udělal v komentáři k minulému článku - děkuji!
Nuže, zde je ještě jednou text zprávy; článek najdete na adrese http://www.blisty.cz/2010/6/4/art52921.html, celý článek v angličtině, ze kterého Britské listy vycházejí, pak na adrese: http://www.guardian.co.uk/business/2010/jun/04/swine-flu-experts-big-pharmaceutical

Britské Listy: Odborníci na prasečí chřipku byli placení farmaceutickými společnostmi
Vědci, kteří vypracovali předpisy pro Světovou zdravotnickou organizaci, které vládám doporučily, aby nakoupily obrovské množství vakcín proti prasečí chřipce, dostali předtím zaplaceno od farmaceutických společností, které na prodeji vakcíny vládám vydělaly. Uvádí to zpráva British Medical Association a Bureau of Investigative Journalism. Předpisy pro Světovou zdravotnickou organizaci vypracovali tři vědci, kteří předtím dostali honoráře za jinou práco pro firmu Roche, která vyrábí Tamiful, a GlaxoSmithKline, která vyrábí Relenzu. Podle finančních analytiků vydělaly farmaceutické společnosti z prodeje těchto léků až 7 miliard dolarů. Některé země, jako Polsko, se odmítly podřídit panice a vakcíny nekoupily. Naproti tomu Británie za vakcíny proti prasečí chřipce vydala až 1 miliardu liber. Britská vláda zahájila vyšetřování okolností tohoto případu. Rada Evropy vydala v pátek zároveň ostře kritickou analýzy, v níž poukazuje na nedostatek otevřenosti ohledně plánovaní opatření proti pandemiím.

Vakcíny se vyhodí

2. června 2010 v 9:13 | rh
Po delší době se v médiích zase objevila zprávička k prasečí chřipce - Novinky.cz dnes přinesly článek Václava Pergla nazvaný Vakcíny za 110 miliónů proti prasečí chřipce se vyhodí. Jako by autor již zapomněl na (nedávné) doby, kdy denně strašil čtenáře Novinek (a Seznamu) hromadami mrtvých, obětí prasečí chřipky, dnes v závěru článku lakonicky konstatuje, že zatímco na prasečí chřipku zemřeli 102 lidé, na sezónní chřipku u nás ročně umírá 2500 lidí. Přitom tento nepoměr (a tím velmi nízká nebezpečnost prasečí chřipky) byl zřejmý od samého začátku, a to jistě i panu Perglovi a Novinkám. Je jen s podivem, že lidé, kteří nás strašili a vodili za nos - jmenujme zejména hlavního hygienika M. Víta a náměstka ministryně M. Šnajdra, ale i samotnou ministryni D. Juráskovou - jsou stále ještě ve svých funkcích a zřejmě není moci, která by je za šíření paniky a nahrávání farmaceutickým koncernům pohnala k odpovědnosti...


Smolensk do třetice - nový pohled na katastrofu

23. května 2010 v 20:45 | rh
Za pozornost stojí tento pohled na údajný pád polského letadla ve Smolensku - ano, je to logické, ovšem obludné...

Ještě jednou Smolensk

4. května 2010 v 21:19 | Radomil Hradil
Kratičké video (1:23 min.), o kterém byla řeč v minulém článku, natočil ukrajinský novinář Andrij Mendierej. Ve stejných chvílích, jen kratičce po tragickém pádu letadla, však na místě natáčel ještě jeden novinář, Polák Slawomir Wiesniewski. Polský, německy psaný server Polskaweb.eu přináší nejen jeho tříminutové video, ale i rozhovor s ním. Wiesniewski popisuje, jak viděl pád letadla z hotelu (v tu chvíli netušil, že jde o speciál s polskou delegací, poněvadž ta měla být už několik desítek minut na místě), jak popadl kameru a běžel na místo pádu, vzdálené asi 300 m vzdušnou čarou. Na místě spatřil zbytky letadla, které zčásti ještě hořely. Na zemi ležela také oranžová "černá skříňka" (viz video). Wiesniewski pokračuje:
"V těchto okamžicích jsem podle šachovnicového emblému poznal, že se muselo jednat o naše letadlo a že se tedy zřítil stroj s prezidentem a celou delegací. Nebyly zde ale žádné známky toho, že by při pádu přišlo o život téměř 100 lidí. Nebyla tu sedadla, kufry, tašky, prostě nic a především žádné lidské pozůstatky a na místě panovalo přízračné ticho. Později mi řekli, že mrtvoly leží hluboko v lese, na pravé straně, kde prý leží podvozek koly nahoru. Na místě, kde se nacházím, je prý jen část trupu a pohonné jednotky."
Wiesniewski pak srovnává místo dopadu letadla ve Varšavě v r. 1987, kterého byl svědkem - všude po okolním lese se povalovaly lidské pozůstatky. "Skutečnost, že jsem je ve Smolensku neviděl, ve mně vyvolává podezření, že na palubě nebyli pasažéři, ale jenom posádka, která měla po vystoupení delegace odletět s prázdným letadlem zpět do Varšavy."
Na místo vzápětí dorazili hasiči, s nimiž Wiesniewski neměl žádné problémy. Pak se ale objevila tajná služba, která ho odvlekla pryč (přitom upadl do bláta) a zabavila mu všechny filmy. Kazetu s videem z místa pádu letadla se mu však podařilo včas ukrýt.
Polskaweb analyzoval oba videozáznamy a ani na jednom z nich skutečně nebylo možné objevit žádné lidské oběti. Ukrajinský autor druhého videa prý zemřel 15. dubna v kijevské nemocnici, poté co ho pobodali dva neznámí pachatelé.

Lidé z Polskawebu se domnívají, že za celou tragedií jsou tajné služby a že to byla práce Rusů. Uvádějí, že zatímco takové akce připravované západními rozvědkami se vyznačují velkou dokonalostí, bývají akce východních rozvědek dosti odbyté a tyto rozvědky se pak soustřeďují spíše na odstraňování a zastrašování svědků apod. - v případě smolenské tragédie hovoří hned o několika desítkách nesrovnalostí.
Já osobně se však domnívám, že zde je jejich úsudek poněkud ovlivněn známou polskou afinitou ke Spojeným státům a averzí vůči Rusku. Zdá se mi, že by Rusové museli být naprosto šílení, kdyby něco takového provedli, a především mi chybí motiv - nezdá se mi, že by z toho mohli mít nějaký prospěch. A navíc když jde právě o Katyň!

Mimochodem, zajímavou zprávu dnes přinesly Novinky.cz: podle této zprávy Rada Evropy (konkrétně to byl švýcarský člen jejího Parlamentního shromáždění Andreas Gross, který vedl vyšetřování této kauzy) zjistila, že letadlo, na jehož palubě se nacházel makedonský prezident Boris Trajkovski, se v roce 2004 nezřítilo nešťastnou náhodou (nebylo to tedy vinou špatného počasí a chybou pilota - jaká to podobnost se Smolenskem!), ale že prezident byl zavražděn - zahynul i s doprovodem a s posádkou letounu. Gross uvedl - a to je důležité - že odpovědnost za smrt Trajkovského je podle něj třeba hledat na Západě, nikoli na Východě!

Inu, možná se za pár let dozvíme, kde je třeba hledat odpovědnost za smrt Kaczynského...

Jak to bylo ve Smolensku?

28. dubna 2010 v 8:10 | Radomil Hradil
Už i meinstreamová média začínají pochybovat, jestli letecké neštěstí ve Smolensku bylo skutečně zapříčiněné jen chybou pilota nebo selháním navigačních přístrojů. Lidovky.cz přicházejí s videem, které koluje po internetu - bylo natočeno bezprostředně po pádu letadla mobilním telefonem a je na něm zřejmě vidět postavy mezi troskami a slyšet střelbu a smích. A titulek, pod kterým se na Lidovkách na článek s videem prokliknete? Výmluvný: Stojí za polskou tragedií Rusové? (http://www.lidovky.cz/zahadne-video-na-internetu-rusti-agenti-a-strelba-ve-smolensku-p73-/ln_zahranici.asp?c=A100427_170509_ln_zahranici_jv)
Představme si, že by tomu tak skutečně bylo a že by letadlo s polskou elitou bylo sestřeleno ruskou armádou a přeživší pasažéři postříleni ruskou tajnou službou. Co by to znamenalo pro vývoj mezinárodní politické situace? Jak by se musel zachovat stát, kterému by jiný stát zabil prezidenta a velení armády? Člověka napadá leccos... Polsko je ovšem členem NATO, stejně jako naše republika; je snad myslitelný válečný konflikt?
Jestliže se ale v meinstreamovém médiu, jakým jsou Lidovky (patřící stejné firmě jako MF Dnes) ocitne článek naznačující, že letadlo sestřelili Rusové, nevypovídá to spíše o tom, že se nám někdo, kdo toto médium ovládá a uplatňuje v něm své zájmy ovlivňováním a utvářením veřejného mínění, snaží podsunout právě tento názor na celou událost? Co když se právě někdo třetí (někdo, kdo by z toho všeho měl prospěch) snaží vyostřit mezinárodní vztahy členských zemí NATO s Ruskem a využívá k tomu média, která ovládá?
Uvidíme co přinesou příští události... Co však je pozoruhodné, je celá ta časová souvislost s tajemným zákazem letů nad Evropou...

No vida, žádný popel nebyl...

26. dubna 2010 v 20:08 | Radomil Hradil
Novinky.cz dnes přinesly zprávu nazvanou Žádný mrak z islandské sopky nebyl, tvrdí Britové. Šéf odboru letové způsobilosti britského Úřadu pro civilní letectví Jim McKenna přišel s prohlášením, že nebylo nutné uzavírat vzdušný prostor nad Británií kvůli popelu z islandské sopky, protože nad britskými ostrovy žádný oblak popela nebyl. Konečně se tedy někdo kompetentní ozval. Podle mě je však poněkud naivní domnívat se, že celý ten humbuk vznikl z přehnané opatrnosti a ze slepého přijímání cizích údajů. Jistě, to, že spousta lidí slepě poslouchá autority, umožnilo celý ten absurdní zákaz letů, k tomu však nedošlo náhodou a už vůbec ne z přehnané opatrnosti. Stačí se podívat, jak se "civilizovaný" svět staví k problematice elektrosmogu, a každému musí být jasné, že předběžná opatrnost je to poslední, co rozhodující "odborníci" a úředníci berou v potaz. Na prvním místě je vždycky zisk koncernů, které je platí.
Žádný popel nebyl ani nad kontinentální Evropou a letadla nelétala proto, že někdo potřeboval mít nahoře prázdno, aby si cosi vyzkoušel; co to bylo, to se možná vbrzku dozvíme. - Kdepak, takové věci jako zaražení všech letů v Evropě na šest dní se nedělají kvůli bezpečnosti; v naší společnosti mají zisky, přinejmenším pokud jsou hodně veliké, vždycky přednost před bezpečností. A co má přednost před velkými zisky? Ještě větší zisky! Jestliže tedy dostalo něco přednost před velkými zisky leteckých společností, musely to být ještě nějaké podstatně větší zisky, které ale možná - díky šestidennímu vyřazení letectví - začnou plynout teprve v budoucnu. V každém případě se vyplatí být teď hodně ostražitý, protože ten gigantický zákaz měl bezpochyby svůj důvod - a ten bude bezpochyby také gigantický...

Sopečný popel - další podivná "pandemie"

19. dubna 2010 v 8:09 | Radomil Hradil
Rok 2009 se nesl ve znamení vymyšlené a intenzivně propagované pandemie prasečí chřipky a následné očkovací vlny - která byla ovšem pravou příčinou pandemie: protože chtěl někdo obyvatelstvu vpravit jakousi "vakcínu", ať už za jakýmkoli účelem, byla zinscenována celá "pandemie".
Podivná hra se světovým obyvatelstvem však pokračuje novou kapitolou, na úplně novém poli. Kvůli vymyšlenému mraku popela, který nikdo nikdy neviděl jinak než na počítačových simulacích, byl zastaven téměř veškerý letecký provoz nad Evropou v běžné letové hladině. Za jakým účelem bylo třeba vyprázdnit na řadu dnů náš vzdušný prostor? To je otázka, na kterou zatím neznáme jednoznačnou odpověď.
Podivné je, že některé letecké společnosti v Německu a Holandsku provedly zkušební lety bez cestujících a letadla neměla žádné potíže. Ještě podivnější je, že v Německu právě probíhá velké letecké cvičení NATO (Brilliant Ardent, 12.-22. dubna), kterého se účastní bojové letouny Německa, Francie, Itálie, Polska, ČR a Turecka. V jejich případě se zřejmě tajemného "popela" nikdo neobává. Ani meteorologové zatím nemohli předložit žádné výsledky zkoumání popela, žádné meteorologické balony, radary ani jiné přístroje ho nezaznamenaly. Žádný popel totiž nejspíš není, alespoň nad kontinentální Evropou ne. Všechny údaje vycházejí jen z převzatých dat, která jsou vložena do počítačových modelů a na jejichž základě se celá situace "simuluje". Skutečná pozorování a měření veškerá žádná.
Příznačné je, že zatímco v západní Evropě se už i meinstreamová média začínají ptát, k čemu celý ten humbuk s popelem, který nikdy nikdo neviděl a nenašel, u nás jedou všechna opět silně prorežimní zpravodajství, ve kterém se prostě o hlásaných "pravdách" nepochybuje, nýbrž tyto "pravdy" se jednoduše šíří dle zadání.
Ukazuje se, že budeme muset být mnohem více ve střehu, než jsme byli doposud zvyklí.

Bližší informace o možném pozadí a skutečných důvodech zákazu letů nad Evropou (v NJ): http://globalfire.tv/nj/10de/politik/vulkanasche_luege.htm

Další články


Kam dál