Září 2009

Obamův poradce Holdren: zastánce drastické regulace světové populace

24. září 2009 v 11:34 | Radomil Hradil
Tento text s prasečí chřipkou a očkováním proti ní nesouvisí - ale možná jen zdánlivě...
Americký prezident Barack Obama si za svého hlavního vědeckého poradce a šéfa kanceláře Bílého domu pro vědu a technologii (asi čtyticetičlenný tým odborníků) zvolil fyzika z Harwardovy univerzity Johna Holdrena. Je zajímavé podívat se, jaké názory tento člověk v minulosti zastával.
Holdren se chtěl především vypořádat s přelidněním Země. Jak? Zavést celosvětovou vládu a policii, která by prosadila náležitá opatření:
  • těhotné neprovdané ženy donutit buď ke svatbě, nebo k potratu,
  • zavést sterilizaci žen po druhém nebo třetím dítěti,
  • implantovat dívkám v pubertě pod kůži dlouhodobě působící sterilizační kapsli, která by mohla být na základě oficiálního povolení dočasně odstraněna pro omezený počet porodů.
Holdren se sice od svých někdejších postojů distancoval, logicky však lze usoudit, že člověk s takto extrémními, z mého pohledu až teroristickými či fašistickými názory, by se nikdy v životě neměl dostat na tak odpovědnou funkci. A dostane-li se na ni, stane-li se prvním mužem vědy v prvním státě světa, pak jen tehdy, pokud tyto jeho názory nevadí a jsou v souladu s kurzem, kterým se chce Obamova administrativa ubírat. Pokud by ovšem zamýšlená světová vláda chtěla tímto drastickým způsobem regulovat porodnost a světovou populaci, lze předpokládat, že by podobně postupovala i ve všech dalších oblastech života. Domyslet to může každý sám, i když na to naše prostá fantazie možná ani nestačí...

Zdroje:

Očkování proti prasečí chřipce začne za měsíc

15. září 2009 v 21:52
Zdravotníci začnou očkovat proti takzvané prasečí nebo také mexické chřipce ve druhé polovině října. Jako první dostanou vakcínu zdravotníci a chronicky nemocní pacienti. Mělo by jít přibližně o 400 tisíc lidí.

Nedávejte Tamiflu dětem

12. září 2009 v 22:24
Londýn - Vlády mnoha zemí světa včetně České republiky hromadí zásoby léků Tamiflu a Relenza, které mají přispět k zastavení epidemie prasečí chřipky.
Britští lékaři ale Evropu varují: Nedávejte Tamiflu ani Relenzu dětem.
Podle dnes zveřejněného zprávy týmu z Oxfordské univerzity Tamiflu zkracuje dobu onemocnění chřipkou jen o den a způsobuje u dětí zvracení a nebezpečí dehydratace.
Lék prý může dětem více uškodit než prospět.
Některé děti v Británii trpěly po požití léku také nespavostí a nočními můrami. Relenza zase způsobovala bolesti hlavy a žaludeční problémy.


Meditace na ochranu

12. září 2009 v 22:12 | Radomil Hradil
Milí čtenáři blogu, rád bych se zde jako tip pro vás i jako odpověď na vaše dotazy, jak se proti očkovací zvůli chránit, s vámi podělil o podněty dvou svých známých.

Z dopisu jedné čtenářky blogu:
Co se tyče chřipky - napadla mi meditace, kdy jsem myslela na to, že podle kosmickeho zákona o absolutní svobodě si nepřeji, aby to na mě někdo porušoval a nutil mě proti mé vuli do očkování, když jsem proti. Že si přeji, aby ohledně očkovaní se každý rozhodl dle svého uvážení.A také že o mě muže rozhodovat jen ten, kdo mě stvořil, a nikdo jiný na to nemá právo. Věřim, že, jak se řiká, myšlenka je duležitá, a proto raději preventivně vysilam do infor. pole, o co mi jde. S pozdravem HR

A z dopisu jiné čtenářky:
Je to ted čím dál náročnější a klid a láska je asi to jediné, co na ty strachy a zmatky platí. Lze žádat stvořitela a všechny vysoké bytosti světla a lásky, ať s tím tématem pomohou, ať se ukáže pravda, ať lidi prozřou; a když se na tuto myšlenku sousteřdí dotataečný počet čistých lidí, upřímně, s čistým záměrem, ... ono se to projeví, však víš. Nevím, jak je to s chřipkou teď, ale mám pocit, že dali zatím pokoj. Kde je láska, síla temna ustupuje. Je to teď na nás, čelit vlastním strachům, kdykoli se objeví, rozpoznat je a nepřijmout.
Tak se drž, a jestli chceš, požádej si ještě o vyšší ochranu, třeba i draka. KK

Kohopak asi naočkují?

6. září 2009 v 12:24 | Radomil Hradil
Ve vládě probíhá zajímavá diskuse o tom, kdo z prominentů dostane přednostně vakcínu proti prasečí chřipce. Vzhledem k tomu, že vakcína zřejmě není řádně otestovaná a je možné, že s lidmi dost zamává, bude zajímavé pozorovat, co s tímto reprezentativním vzorkem populace udělá.

Dopis J. Bürgermeisterové generální ředitelce WHO M. Chanové

6. září 2009 v 12:04
Rakouská novinářka J. Bürgermeisterová napsala 25. 4. 2009 otevřený dopis generální ředitelce Světové zdravotnické organizae (WHO) M. Chanové, v němž mimo jiné píše:

Vážená paní doktorko Margaret Chanová,
zasílám tento email, abych Vás informovala o svém záměru podat v pondělí 27. 4. soudní žalobu proti Vám i ostatním zaměstnancům WHO a spojených organizací kvůli vašemu podílu na tom, že byla světová populace vystavena riziku pandemického viru, který by mohl zabít miliardy lidí, a to dle zákona o boji proti zločinu organizovanému mezinárodními gangsterskými skupinami a rovněž dle konvence Spojených národů o prevenci a trestání genocidy.
(...)
Když WHO totiž vyšle takovéto "prohlášení" presidentu Obamovi, budou po celé zemi rozmístěny jednotky FEMA a DHS (bezpečnostní síly), tzv. "Protipandemické oddíly". Guvernérům všech států USA bude sděleno, že budou do praxe zavedena opatření zákona Model State Emergency Health Powers Act (MSEHPA). To znamená, že všichni Američané musí souhlasit s plošnou vakcinací, jinak budou obviněni z hrdelního zločinu. Nebylo by lepší, doktorko Chanová, abyste prostě požádala lidi, kteří to odmítnou, aby nosili chirurgickou roušku, pokud je zde opravdu reálné nebezpečí pandemie? Proč činit nátlak na vakcinaci pod hrozbou zastřelení? Zákon praví, že každý, kdo odmítne očkování anebo se staví proti nucenému přemístění do připravených "karanténních zařízení", může být vystaven "legální" střelbě a může být zabit.
(...)
Zprávy médií naznačují, že nový kmen prasečí chřipky je uměle vytvořená kombinace, která obsahuje geny ptačí, lidské a prasečí chřipky z několika různých kontinentů. Existují tedy důvody, které nás mohou vést k domněnce, že pochází z nějaké laboratoře, a to spíše z laboratoře na výrobu biologických zbraní. Nebylo by pro WHO lepší, aby poskytla odbornou pomoc při vyšetřování laboratoře, která vyrobila a vypustila tento syntetický virus, a poté ji pohnala před soud? Neměla by raději lidem doporučit nosit roušky, než vyhlašovat plošný očkovací plán? Podle níže uvedené zprávy Fox News je vaše hodnocení nebezpečí této prasečí chřipky mnohem více pesimistické než hodnocení CDC (Americké centrum pro kontrolu nemocí), jež doporučuje pouze obvyklá opatření. Jak to vysvětlíte?
(...)
Je jasné, že v této kauze Baxter lze vidět dobře rozeznatelnou vazbu mezi WHO a únikem pandemické vakciny s virem ptačí chřipky v Evropě. Podle zpráv provádí WHO vyšetřování, jež má zjistit jakou roli měly společnosti Baxter a Avir při výrobě a distribuci této látky, ale doposud nebyly veřejnosti sděleny žádné výsledky tohoto vyšetřování, ani vydána doporučení ke zpřísnění bezpečnostních pravidel pro laboratoře, které pracují s vysoce patogennímy viry ptačí chřipky. Proč?
(...)

Celý text viz http://www.paprsky.de/ - sekce Aktuality, na stránce dole.

Dopis prezidentu ČR

1. září 2009 v 19:11 | Radomil Hradil
Praha, 30. srpna 2009

Vážený pane prezidente,

obracím se na Vás s touto naléhavou prosbou.
Česká média přinášejí znepokojivé zprávy o hrozbě epidemie tzv. prasečí chřipky. Hovoří se o možnosti 2 milionů nakažených občanů ČR ještě tento podzim, hlavní hygienik dr. M. Vít dále uvádí, že se mohou zhroutit některé funkce společnosti. Zároveň se však dozvídáme, že na onemocnění tímto virem u nás dosud nikdo nezemřel a že všechna onemocnění měla lehký průběh; hospitalizovaní lidé pouze čekají na výsledek vyšetření. V těchto zprávách je velký rozpor, zvláště uvědomíme-li si, jaké částky vydává náš stát za vakcíny proti této nemoci.
Domnívám se, že hrozba této "pandemie" není reálná, a pokud budou jednotlivé vlády nařizovat povinné očkování, nebude hlavním cílem ochrana zdraví obyvatelstva, nýbrž zajištění zisků firem Glaxo, Baxter, Novartis a Sanofi Pasteur, které vyrábějí vakcíny a prodávají je vládám jednotlivých států, a které zřejmě neregulérně prosazují své zištné zájmy ve WHO. Zisky z prodeje vakcín budou jistě mnohamiliardové. Uvážíme-li, že zdravotní nezávadnost těchto vakcín je velmi sporná, nebyla zřejmě řádně ověřena a existuje podezření, že tyto vakcíny mají velmi závažné negativní vedlejší účinky na lidské zdraví, pak se hromadné očkování jeví přímo jako hazard. Zavést povinné očkování obyvatelstva bych v takové situaci považoval přímo za zločin proti lidskosti, nehledě na to, že by šlo o hrubé pošlapaní občanských práv a svobod a ohrožení demokracie.
Pane prezidente, obracím se na Vás proto s naléhavou prosbou, abyste využil všech svých pravomocí ústavního činitele České republiky k tomu, aby v našem státu bylo zabráněno povinnému očkování vakcínou proti tzv. prasečí chřipce. Zdraví našich občanů a základní principy demokracie by neměly být dány v sázku jen proto, aby několik farmaceutických firem prosadilo své finanční zájmy.

S pozdravem

Ing. Radomil Hradil

Cui bono? (O porodech doma, prasečí chřipce a mediální manipulaci)

1. září 2009 v 18:41 | Radomil Hradil
Když jste si 25. července koupili deník Právo, vyštěkl na vás na první straně titulek "Rodila doma, dítě v kritickém stavu". Matka v Praze 3 rodila s porodní asistentkou doma, chlapeček se po porodu nenadechl. Přivolaná záchranka ho odvezla do porodnice v Podolí. Bylo to ženino třetí dítě, i to předchozí se narodilo doma. - Jelikož jsme se v této rubrice časopisu porody doma, resp. přirozenými porody zabývali*, bude pro nás tato kauza zajímavá a v závěru příspěvku se k ní ještě krátce vrátíme. V tomto článku se nám však bude jednat především o mediální manipulaci; tentokrát se přitom zaměříme na tištěná média.
Když se podíváte na titulní stránku novin, přejede váš zrak obvykle po úhlopříčce z levého horního rohu do pravého dolního. Vlevo nahoře si přečte hlavní titulek, pak spočine krátce na hlavní fotografii a sjede dolů. Zmíněný článek byl umístěn do pravého dolního rohu a redaktoři mu tak zřejmě připisovali velkou důležitost. Anebo řečeno jinak: poselství tohoto článku nemělo čtenáře rozhodně minout, když se článek objevil na druhém nejčtenějším místě novin. Kriticky uvažujícímu člověku přijde na mysl několik otázek: Proč o tomto případu noviny referují, čeho chtějí u čtenáře dosáhnout? Jaký má být výsledný efekt přečtení článku? Jak se vůbec novináři o případu dozvěděli, kdo nelenil a informoval ČTK, která byla zdrojem zprávy? A především: Komu to má posloužit, kdo z toho má mít prospěch?
Cui bono?, V čí prospěch? - takto se tázali již ve starém Římě, když chtěli přijít na kloub pozadí a okolnostem nějakého činu. Je to dobrá otázka a měli bychom si ji klást častěji.
V poslední době se také dosti často setkáváme s články, které zpochybňují původ, důvěryhodnost či zdravotní nezávadnost biopotravin a snaží se diskreditovat ekozemědělství. Argumenty bývají mnohdy spíše k smíchu, dá-li se vůbec o argumentech mluvit, a člověk, který se biopotravinami zabývá, by si myslel, že takové plytké řeči a nepodložená tvrzení už někdy od poloviny 90. let nemůže nikdo vážně vyslovit, natož dát do novin; není tomu tak! Cui bono? Kdo má prospěch z toho, že se lidé důvěřující novinářské černi vrátí ke koupi konvenčních potravin, případně rovnou těch geneticky modifikovaných?
V dubnu tohoto roku začal vycházet týdeník Sedmička, rozdávaný lidem zdarma. V čísle 17 z poloviny srpna jste se ve velkém článku s ilustračním obrázkem se třemi tvářemi v rouškách mohli dočíst, že na podzim se čeká hlavní nápor prasečí chřipky a onemocnět mohou až dva miliony lidí v zemi. Alespoň to podle článku očekávají blíže nejmenovaní experti. Hlavní hygienik M. Vít se nechal slyšet, že onemocní-li všechny věkové skupiny, může dojít k ochromení různých funkcí společnosti. V článku se také dozvídáme, že vláda uložila ministryni zdravotnictví, aby koupila navíc půl milionu dávek léků proti chřipce.
Položili jste si někdy otázku, jak je možné rozdávat nějaké noviny zdarma? Z čeho jsou asi tak placeny? Jen z reklamy? Vydavatel Mladá fronta a.s. jich nechává tisknout jeden milion výtisků, to už něco stojí. Když Sedmička začala vycházet, mohli jste se dočíst, že do redakčního týmu byli získáni "renomovaní novináři"; když jste zapátrali na internetu, našli jste jejich jména u jejich bývalých zaměstnavatelů: Blesku a dalších bulvárních plátků…
Když v roce 2006 hrozil krach týdeníku Respekt, jehož majoritním vlastníkem byl Karel Schwarzenberg, podpořil vydávání miliardář Zdeněk Bakala (do června 2007 vlastnil Schwarzenberg 93 % Respektu, nyní 44,4 % a Bakala 55,5 %). "Je to otázka přátelství," řekl tehdy Bakala. 90 procent redakce dalo záhy pod novým vedením výpověď. Respekt je dosti okrajovým médiem, prodává se ho jen nějakých 18 tisíc kusů týdně, avšak skutečnost, že ho čtou intelektuálové, kteří mohou mít ve společnosti značný vliv, z něj činí velmi zajímavý artikl.
Proč má vůbec někdo zájem na vlastnictví nějakého tištěného periodika? Kvůli ziskům z prodeje a reklamy? To jistě také. Ale proč se potom takové periodikum rozdává zadarmo? Zřejmě zde bude ještě nějaký jiný důvod. O Karlovi Schwarzenbergovi se říká, že má tolik peněz, že je jedním z mála z našich politiků, který tuto práci nedělá ze zištných důvodů, protože už žádné peníze nepotřebuje. Proč má tedy zájem na vlastnění nějakých časopisů? O Schwarzenbergovi se má za to, že o vlastnictví Respektu mu jde jen proto, aby "podpořil nezávislý liberální list usilující o vybudování občanské společnosti". Schwarzenbergův přítel Bakala před rokem koupil Economii, největší vydavatelství ekonomického a odborného tisku u nás. Economia vydává deník Hospodářské noviny a týdeník Ekonom, kromě toho 18 odborných časopisů. Její roční zisk činí necelých 100 milionů korun. Koupě Economie stála Bakalu podle odhadu MF DNES 1,7 až 2 miliardy korun; to ovšem znamená, že tato investice se vrátí za nějakých 20 let. (O koupi Economie usilovala také zmíněná Mladá fronta a.s.)
Ale zůstaňme ještě na chvíli u Respektu. Když budete pozorně sledovat jeho články, nemůže vám uniknout, že časopis hájí a proklamuje určité postoje. Je to zvláštní, jak může časopis mít nějaké postoje, vždyť postoje má vždycky jenom člověk; časopis je jen mrtvý potištěný papír. Nicméně v článcích v Respektu se můžete výslovně dočíst, že tento časopis je pro zavedení eura v ČR, že zastává postoj, že by v ČR měl být instalován radar atp. Když jsem se šéfredaktora Erika Taberyho dotázal, jak je to možné, a kdo že tyto postoje určuje, nedostalo se mi bohužel odpovědi. I když se pan Tabery dušuje, že majitelé Respektu nijak nezasahují do obsahu časopisu, přesto je zřejmé, že postoje a názory prezentované v časopisu jsou konformní s postoji pana Schwarzenberga a jeho přítele pana Bakaly. Jaké to ale jsou zájmy?
Loni v létě vešlo ve známost, že se ministr Schwarzenberg zúčastnil tajné schůzky skupiny zvané Bilderberg. Je to dosti neobvyklé a například v USA mají členové administrativy přímo zákonem zakázáno podobných tajných jednání se účastnit. Schwarzenberg se však prý účastnil jako soukromá osoba. Bilderberg je název každoročních schůzek 150 nejvlivnějších osob světové ekonomiky, finančnictví, médií a vojensko-průmyslového komplexu. I když se zasedání účastní redaktoři největších světových novin (Washington Post, New York Times a Financial Times), nesmí do médií proniknout žádné podrobnosti o jednání. Třebaže nevíme, o čem Bilderbergové jednají, je jasné, že jejich záměrem není nic menšího než určovat další směřování euroamerické civilizace. A proč se účastní zástupci velkých deníků, když pak o jednání nic nepíší? Na to je prostá odpověď: žádná "seriózní" redakce neotiskne nic zásadního, co by předtím neotiskly právě tyto "renomované" deníky - neboť ony jsou zárukou toho (alespoň si to ostatní redakce myslí), že informace je ověřená a podložená. Patrně je tedy na schůzkách řečeno, o čem se psát nemá.
Mimochodem, Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro portál iDnes uvedl, že v setkáních Bilderbergu a z něj vzešlé Trilaterální komise, jejímž členem je spolu s Alexandrem Vondrou, "není žádné tajemno" a že naši novináři nejsou příliš zvídaví; škoda jen, že redaktor Adam B. Bartoš nebyl zvídavější a jaksi se pana ministra zapomněl zeptat, o čem že to tedy na setkání vlastně jednali…
A tak se zřetelně ukazuje jedna věc: Vlastnit noviny není v prvním plánu nijak zvlášť ziskové, ale je to velmi ziskové ve druhém plánu, neboť vám to umožní usměrňovat veřejné mínění tam, kde ho chcete mít, a pohodlně manipulovat masami, což vám v konečném důsledku přinese takové zisky, že se vám mnohokrát vyplatí i miliardové investice…
A v souvislosti s Karlem Schwarzenbergem a médii ještě jedna zvláštní věc: Nedávno založená strana TOP 09, která jej má zřejmě vynést do premiérského křesla, ještě ani pořádně nezačala existovat, a média už přinášela zprávy o tom, že podle průzkumů veřejného mínění by se v tu chvíli dostala do parlamentu… Reklamní kampaň této strany financuje opět Zdeněk Bakala.
Jak je to vlastně s vlastnictvím našich tištěných médií? Nejčtenější deník Blesk vlastní švýcarská společnost Ringier AG, spolu s Bleskem jsou to dále např. Aha!, 24 hodin, Sport a Reflex. Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft (SRN) vlastní Mafru a tím MF DNES a Lidové noviny (mimochodem, tyto dva velké deníky patřící stejnému majiteli se dnes mnohdy liší v podstatě jen barvou titulků, jeden je více do červena, druhý do modra…), deník Metro, ale také třeba servery iDnes a Lidovky.cz a televizi Óčko TV. Deník Právo a server Novinky.cz vlastní Zdeněk Porybný (1945), před rokem 1989 zástupce šéfredaktora Rudého Práva. Zmíněné nakladatelství Mladá fronta a.s. (pozor, není totožné s Mafra a.s., vydávající MF DNES) vydává kromě knih řadu časopisů, např. Sluníčko, Mateřídouška, Ikarie, Maminka, Lidé a Země, Marketing Magazine, Developer nebo Zdravotnické noviny a Sestra. Stoprocentním vlastníkem akcií Mladé fronty je společnost European Financial Services (jde patrně o tzv. bílého koně, tedy o nastrčenou firmu se sídlem v daňovém ráji, na miniaturním karibském ostrově Dominica). Vydavatel Deníků Bohemia Vltava-Labe-Press, a tím prakticky veškerých regionálních deníků v ČR, patří německému majiteli Passauer Neue Presse. Co se týče počtu prodaných výtisků, vede Blesk se 440.000 kusy, následuje MF DNES s 303.000 kusy, třetí jsou Deníky Bohemia s 275.000 kusy. Více než 80 % našeho tisku tak patří zahraničním (německým a švýcarským) majitelům, v Polsku a Maďarsku je situace obdobná. Když se mě jednou jeden můj německý známý zeptal, kdo v ČR vlastní tisk a jak jsme na tom se skutečně nezávislými novinami, zejména deníky, musel jsem mu odpovědět, že u nás nic takového není a deníky jsou v rukou německých majitelů. "Tak to je zlé," řekl tenkrát a vážně pokýval hlavou. Co tím myslel?
Vraťme se nyní k prasečí chřipce a k otázce z titulku našeho článku. Nedá se říci, že by se zatím tato chřipka projevovala nějak nebezpečněji než běžné chřipky, na které také umírají lidé s oslabeným srdcem. Přesto o ní média referují až hystericky, vlády nakupují kvanta vakcín a straší miliony nakažených (viz výše) a WHO (Světová zdravotnická organizace) vše zaštiťuje. WHO vybrala a doporučila čtyři farmaceutické koncerny (SANOFI, BAXTER, NOVARTIS, GLAXO), které vakcíny vyrobí. Je to výborná zakázka - Francie už do vakcín vložila 1 miliardu eur, Německo 2 miliardy eur, USA 2 miliardy dolarů. Firma Novartis například je gigant, který vznikl v roce 1996 fúzí dvou jiných velkých farmaceutických a agrochemických koncernů, firem Sandoz a CIBA Geigy, a jestliže jsme se zmiňovali o GMO rostlinách, pak některé z nich vzešly právě z jeho laboratoří.
Zkusme se na okamžik vžít do pozice manažerů pracujících ve vedení těchto koncernů: Na jedné straně mám k dispozici miliardové zisky k dalšímu rozvoji, na druhé straně musím nějakým způsobem zajistit další odbyt. Jak ho zajistím? Samozřejmě reklamou. Reklama musí být účinná. Nejúčinnější je vyvolávat strach z nemocí a zároveň slibovat rychlé vyléčení, pevné zdraví, pohodu, různé výhody a rajské požitky - ať už je mají lidem zajistit vakcíny nebo GMO. Vedle reklamy je druhým nástrojem lobbing. Můžu samozřejmě vyslat agenty firmy, aby navštěvovali lékaře a doporučovali jim léky vyráběné mou firmou. Také mohu lékařům nabízet lákavá školení spojená s příjemným pobytem i s rodinou v nějaké exotické destinaci. Proč bych ale chodil za kováříčkem, když mohu jít rovnou za kovářem? Pokusím se tedy využít svých miliard ze zisků, abych ovlivnil politická rozhodnutí vlád ve svůj prospěch. Soustředím se také na hlavního hygienika jako osobu klíčovou v mnoha rozhodnutích. Největším "kovářem" je ovšem WHO a její vedení. Tedy udělám vše proto, aby WHO vybrala právě moji firmu jako tu, která svou vakcínou bude smět zachránit ohrožené lidstvo. Někteří zlí jazykové dokonce tvrdí, že vedení těchto gigantů jde ještě dál a viry nějakých těch ptačích, prasečích či jiných chřipek periodicky produkuje a pouští do oběhu, aby trochu napomohlo obchodu s vakcínami. Je něco takového vůbec myslitelné a možné?
Alternativní (nezávislá) média přinesla letos v červenci zprávu, že rakouská novinářka Jane Bürgermeisterová podala u FBI trestní oznámení na WHO, OSN a představitele několika obchodních organizací i na firmu Baxter pro podezření z bioterorismu a pokusu o hromadnou vraždu. Bürgermeisterová prý v oznámení podává důkazy toho, že "farmaceutické společnosti a mezinárodní vládní organizace jsou aktivně zapojené do vytváření, vývoje, výroby a distribuce biologických látek, které jsou klasifikované jako nejvražednější biologické zbraně na světě, jejichž cílem je vyvolat pandemii a hromadná úmrtí".
Ať je tomu, jak chce, je na první pohled zřejmé, komu vlna hysterie kolem prasečí chřipky slouží. A že je třeba přistupovat k doporučením WHO s maximální nedůvěrou, o tom jsem se přesvědčil v souvislosti s hygienickými limity umožňujícími ve velkém poškozování zdraví obyvatelstva zářením mobilů: je to právě WHO, kdo drží ochrannou ruku nad pochybnou "vědeckou" komisí ICNIRP, která vytrvale ignoruje vědecké poznatky a zaštiťuje benevolentní normy.
Můžeme si koneckonců klást otázku, co by ve společnosti postavené na darwinistické doktríně boje o přežití mělo firmám a jejich majitelům bránit v tom, aby skutečně nepoužili všechny prostředky k dosažení vlastních cílů, jimiž je v první řadě zisk? Snad morálnost jednotlivých lidí? Jenže z čeho má vyvěrat morálnost lidí nepřipouštějících existenci duchovního světa? Vždyť v hmotném světě, který je dnes považován za jediný existující, žádný zdroj morálnosti nenajdete. Ovšem chybí-li zdroj morální síly ve vlastním nitru, nemůže se žádným zákonům ani represivním aparátům podařit zajistit lidsky morální jednání příslušníků takové společnosti. Buďto se pak tito lidé pokusí upravit si ve svůj prospěch zákony, anebo eliminovat účinnost onoho represivního aparátu…
Největším pomocníkem takových lidí je strach; neboť bojící se obyvatelstvo je obyvatelstvo ovladatelné, nebo přinejmenším manipulovatelné. A jak jinak v dnešní době šířit strach než pomocí médií? Všímejme si proto médií, toho, o čem a jak referují, a klaďme si onu otázku Cui bono? Dělali to tak koneckonců nejen Římané - když se v Bibli praví, že stromy poznáme podle jejich ovoce, říká se tím v podstatě totéž. U každého článku, každé zprávy můžeme přemýšlet i vyciťovat, komu prospějí, jaké ovoce přinesou, jaká tendence se za nimi skrývá, kam mají posunout veřejné mínění.
Když záchranka odvezla ono děťátko, které se po porodu doma nenadechlo, pospíšilo si vedení nemocnice a informovalo ČTK. Ta přinesla zprávu, kterou převzala řada médií. Předseda České gynekologické a porodnické společnosti a předseda Sdružení soukromých gynekologů MUDr. Vladimír Dvořák prohlásil "Ještě jsem neviděl živou ženu, která by chtěla rodit doma. Jsou to fanatičky, naprostá minorita, a pár porodních asistentek, které byly tak neschopné, že je vyhodili z porodnice." Dvořákova urážlivá slova se objevila třeba v Lidových novinách, a i zde se můžeme ptát: Kdo má prospěch z toho, dělají-li média z žen žádajících přirozený porod fanatičky? Jaká tendence našeho života promlouvá ústy pana doktora na stránkách našich deníků? Před čím bychom se měli mít velmi na pozoru?
Proti těmto tendencím pomůže jen: být bdělý, tříbit vlastní úsudek, nespoléhat se na mainstreamové zdroje informací a především být angažovaný tam, kde je to třeba. Sdružení pro přirozený porod tak rukou své předsedkyně MUDr. Jany Tomasové Studýnkové, PhD. zaslalo MUDr. Dvořákovi a médiím otevřený dopis, podepsaný řadou dalších signatářů, v němž pana doktora žádá, aby se od výroků citovaných médii veřejně distancoval, a vyzývá ho, aby svá tvrzení ve společné veřejné diskusi doložil a obhájil*. Tento dopis však budete v našich médiích hledat marně. Jaksi by nezapadal do obrazu světa, který tato média šíří, a neposloužil by zájmům, kterým ona slouží.

Dovětek: V době příprav časopisu k vydání jsem zaznamenal ještě tři zprávy, které v souvislosti s tímto článkem stojí za zmínku:
  • Paní doktorka Tomasová Studýnková mi v osobním mailu sdělila, že pan doktor Dvořák další komunikaci odmítá, a ona se proto obrátí se s žádostí o omluvu a obhajobu nesprávného a práva rodiček porušujícího stanoviska porodnické odborné společnosti na Lékařskou komoru, Ministerstvo zdravotnictví a předsedu lékařských odborných společností. Doufejme, že bude vyslyšena a že tak bude moci být učiněna alespoň částečná přítrž aroganci některých porodníků.
  • Nezávislá média informovala o tom, že oblastní soud v New Jersey (USA) vydal předběžný soudní příkaz na zastavení povinného očkování proti prasečí chřipce. Soud nařídil, že vládě je zakázáno nutit jakéhokoliv člověka nechat se očkovat proti chřipce proti jeho svobodné vůli a svobodné volbě. Vláda dále nesmí upřít jakékoliv ústavní právo jakémukoliv člověku, který vakcínu nedostal, ani nesmí umožnit žádnému lékaři, společnosti nebo jiné straně upřít komukoliv z takových lidí služby, jako lékařskou péči, navštěvování školy či podobné služby nebo svobody. Tyto zdroje kromě toho informovaly, že vedoucí pracovníci firem Glaxo, Baxter, Novartis a Sanofi Pasteur mají místa v poradní skupině, která 13. července 2009 doporučila povinné očkování proti prasečí chřipce pro každého ve všech 194 zemích patřících do WHO.
  • 21. srpna přinesl server Novinky.cz zprávu o tom, že podle WHO jsou homeopatika neúčinná a neměla by být používána při léčbě závažných onemocnění. Cui bono? Komu slouží tato zpráva? Farmaceutické koncerny mají evidentně obavu ze ztráty trhů hlavně v lidnatých rozvojových zemích, neboť před používáním homeopatik na zdejší nemoci varuje WHO především. Nicméně k nemocem, u nichž by homeopatika neměla být připuštěna, řadí i chřipku…
Napsáno pro časopis Člověk a výchova č. 3/2009.


PRASEČÍ CHŘIPKA NA OBZORU

1. září 2009 v 8:40 | Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.
Nový typ chřipky, který se náhle objevil na jaře tohoto roku s názvem prasečí chřipka, vyvolal poplach mezi epidemiology a zdravotníky. To proto, že se objevila asociace se situací v roce 1918, kdy chřipkový virus stejného typu šířený vojáky vracejícími se z bojišť první světové války, způsobil pandemii chřipky nazvané španělská a smrt dvaceti milionů lidí. Jaké je nebezpečí spojené se šířením a nákazou virem prasečí chřipky A
H1N1 v současné době? Existují bezpečné způsoby, jak se mu bránit?

JAK VZNIKLO POJMENOVÁNÍ PRASEČÍ CHŘIPKA?
Onemocnění s názvem prasečí chřipka (swine, pig, hog flu) v minulém století skutečně označovalo chřipku, která napadala prasata téměř po celém světě. Prasečí chřipka se šířila ve velkochovech v USA, Kanadě, Mexiku, Jižní Americe, v Evropě, v Africe (Keńa), na Tajvanu, v Číně, Japonsku a jinde a nepřenášela se zpravidla na lidi. Původcem této chřipky byl virus hemaglutininového typu označovaný A H1N1. Co označují písmena a čísla v názvech chřipkových virů vysvětluje ve svém článku prof. Patočka. Nový typ chřipky, který se náhle objevil na přelomu března a dubna 2009 v jižní Kalifornii a nedaleko od San Antonia v Texasu byl pojmenován jako prasečí chřipka, protože jeho původce je sice prasečího původu A H1N1, ale obsahuje geny z lidské, prasečí a ptačí linie (označuje se jako podtyp S-OIV). Veřejnost se velmi rychle dozvěděla, o jaký typ viru se jedná. Díky internetové síti měla vědecká komunita v průběhu několika málo dnů po identifikaci prvních případů
kompletní genetickou sekvenci hemaglutininu pro další analýzy. Kde se nový podtyp viru vzal a jak vznikl, se zatím dohadují i odborníci. Poplašená veřejnost volá po vakcínách nebo po lécích s antivirotickou účinností. Velmi rychle a pohotově bylo také oznámeno, že nový podtyp viru je citlivý k oseltamiviru (lék s názvem Tamiflu) a zanamiviru (Relenza), avšak necitlivý k antivirotickým přípravkům amantadinu a rimantadinu.

EPIDEMIE PRASEČÍ CHŘIPKY V ROCE 1976
V únoru 1976 si ve vojenské posádce Fort Dix v New Jersey (USA) stěžoval 19letý voják David Lewis, že je unavený a slabý, takže nemůže cvičit. Za 24 hodin zemřel. Z jeho krve byl izolován virus A H1N1, jehož nákazou onemocnělo v krátké době několik dalších vojáků. Virus byl identifikován u několika stovek vojáků bez zjevných příznaků nemoci. V USA se v říjnu téhož roku rozjela široká kampaň masového očkování proti chřipce způsobené virem A/New Jersey/1976/H1N1. Krátce po očkování se však objevily zprávy o nečekaném výskytu Guillain-Barré syndromu. To je velice těžké onemocnění, které postihuje periferní nervy a projevuje se omezením až ztrátou pohyblivosti, necitlivostí v nohách, změnami ve smyslovém vnímání a celkovou slabostí. V průběhu dvou měsíců bylo hlášeno 500 případů tohoto syndromu, někteří nemocní se po týdnech a měsících nemoci zotavili, 30 pacientů zemřelo. Vzhledem k mnoha okolnostem byla proto kampaň očkování vakcínou proti prasečí chřipce v USA v prosinci 1976 zastavena. Bylo naočkováno 40 milionů osob a epidemie prasečí chřipky nepropukla.


JAKÉ JSOU DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI S ÚČINNOSTÍ OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE?
Velmi intenzivní diskuze i analýzy dosavadních zkušeností probíhají v USA, kde v roce 2008 vešlo v platnost vládní rozhodnutí povinně očkovat každý rok proti sezónní chřipce
všechny děti ve věku šesti měsíců až do jejich 19. narozenin. Na pořad dne přicházejí diskuze o zvažování účinnosti očkování proti chřipce vedle možných rizik a ohrožení zdraví dětí.
Samozřejmě, že první námitkou je otázka, zda očkování bude chránit zrovna proti tomu typu viru, který se rozšíří v dané oblasti či populaci právě v této sezoně. Dosavadní pozorování zhodnocená
ve vědeckých časopisech celkem v jednapadesáti studiích jednoznačně a prokazatelně
vypovídají o tom, že očkování proti chřipce nesnížilo návštěvnost dětských
lékařů ani hospitalizace z důvodu onemocnění chřipkou. Prokazatelná účinnost
protichřipkového očkování nebyla zjištěna v žádném státě, v žádné oblasti ani v žádné sezoně. Ukazuje se, že nikdy nebyly sledovány důsledky očkování po dobu delší než dva týdny po očkování. Nikdy nebyla provedena studie vlivu a zdravotních rizik přídatných látek, které jsou ve vakcínách jako jsou thimerosal, soli hliníku a nově používaný skvalen. Kromě nich vakcíny obsahují řadu dalších toxinů, jako jsou etylenglykol, formaldehyd, fenol, i antibiotika typu streptomycinu a neomycinu.


NEBEZPEČNÉ PŘÍDATNÉ LÁTKY
Vakcíny proti chřipce stále obsahují thimerosal - antiseptickou látku obsahující rtuť.
To znamená, že každé dítě dostane při jednom očkování 25-50 mikrogramů (μg)
rtuti. Jestliže je podle Světové zdravotnické organizace bezpečná dávka 0,1 μg
na kg hmotnosti na den, pak by toto množství bylo bezpečné pro osoby o hmotnosti
vyšší než 250 kg. Pro děti o hmotnosti 10 kg je dávka 25× vyšší, pro děti 6 měsíční
o váze 5 - 6 kg překračuje bezpečnou dávku 50×; pro školní mládež o váze cca
50 kg stále ještě překračuje bezpečnou denní dávku 5×. Rtuť je toxická ve všech svých formách pro plody i pro narozené děti. K takovému závěru došla i Americká akademie pediatrů ve svém prohlášení vydaném v roce 2001. V současné době jsme svědky velmi rozsáhlých diskuzí mezi odborníky, ale i představiteli zdravotnických institucí, rodiči a soudy o to, zda je thimerosal příčinou vzniku autizmu. Tato otázka není dosud uspokojivě objasněná a v USA jsou mezi rodiči silné obavy z povinného každoročního očkování jejich dětí vakcínou s thimerosalem. Jdou tak daleko, že raději převádějí děti do systému domácího vyučování, aby nemusely být očkovány.

Vakcíny obsahují vždy také látku, která zvyšuje imunitní odpověď organizmu a umožňuje snížit obsah antigenu - tedy viru. Nejčastěji je používán hliník ve své iontové formě. I proti injekčně podávanému hliníku je mnoho námitek ze strany odborníků vzhledem k jeho neurotoxickým účinkům. Mnozí přičítají vznik zmíněného Guillain-Barré syndromu působení hliníku z protichřipkových vakcín. Druhým onemocněním, které je připisováno působení hliníku ve vakcínách je makrofágová myofascitida. Jeho oběti trpí bolestmi svalů a kloubů a značnou slabostí.
Mnoho námitek vůči injekčnímu podávání solí hliníku ve vakcínách vedlo k tomu, že evropské firmy Novartis a GlaxoSmithKline oznámily, že v nově vyvíjených vakcínách proti A H1N1 S-OIV bude použit jako adjuvans skvalen. Mezi odborníky imunology i kliniky se okamžitě zvedla vlna kritiky a varování před injekční aplikací skvalenu pro možné nedozírné následky.
Skvalen je běžnou složkou lidské kůže a prakticky se vyskytuje ve všech orgánech lidského těla. Je to totiž sloučenina, ze které vzniká cholesterol - stavební složka všech buněčných membrán. V hojném množství se vyskytuje v myelinových pochvách nervových vláken i ve stěnách cév.

CO MŮŽE ZPŮSOBIT SKVALEN?
Vzhledem k tomu, že adjuvans se do vakcín přidává proto, aby se povzbudil imunitní systém k prudší reakci na antigen, varují mnozí specialisté, že může dojít k rozsáhlým a nepředvídatelným autoimunitním reakcím. Imunitní systém by totiž mohl zaútočit proti vlastním molekulám skvalenu v mnoha tkáních a orgánech, zejména však v mozku.
Laboratorní studie ukázaly, že po injekčním podání skvalenu laboratorním potkanům se vyvine chronická zánětlivá reakce postihující klouby připomínající revmatoidní artritidu.
Vzhledem k tomu, že skvalen (MF59) byl použit jako adjuvans v experimentálních vakcínách proti antraxu, kterými byli očkováni vojáci při válce v Perském zálivu, je právě jeho působení přičítáno devastující autoimunitní onemocnění, kterým trpí veteráni této války. Ačkoliv je dnes použití skvalenu v těchto vakcínách z mnoha stran popíráno, podle údajů FDA (Amerického ústavu pro potraviny a léky) je možné stanovit anti-skvalenové protilátky v tělech nemocných veteránů a u všech, kteří byli těmito vakcínami očkováni. To, že se nejedná pouze o ojedinělý názor ojedinělých vědců, potvrzuje i vyjádření vládní zmocněnkyně pro vědu v Austrálii. Dr. Viera Scheibner, Ph.D., napsala:
"...toto adjuvans (skvalen) přispělo ke kaskádě reakcí nazývané "syndrom války v zálivu" pozorovaných u vojáků, kteří se války v Perském zálivu zúčastnili. Symptomy, které se u nich vyvinuly zahrnovaly chronickou únavu, chronické bolesti hlavy, abnormální ztrátu vlasů a chlupů, artritidu, fibromyalgii, lymfadenopatii, vyrážky, nehojící se praskliny kůže, afty, ztrátu paměti, křeče, poruchy nálady, neuropsychiatrické problémy, chudokrevnost, poruchy činnosti štítné žlázy, zvýšenou sedimentaci červených krvinek, noční pocení a další vážné poruchy." O této problematice existuje řada odborných studií.
Vakcínu proti novému typu chřipkového viru má u nás vyrábět firma Baxter. Ta se však v letošním roce u nás uvedla poněkud nepříjemným případem:

CO SE TAKÉ PŘI VÝROBĚ VAKCÍN MŮŽE PŘIHODIT A DOKONCE U NÁS
V úterý 17. února 2009 řekl hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít zástupcům
tisku: "Už uplynula dvojnásobná doba inkubace pro eventuální nakažení virem
ptačí chřipky, ale nic se nestalo. Lidé jsou v pořádku." Proč toto prohlášení a co se
přihodilo?
Společnost Biotest v Konárovicích na Kolínsku testovala vakcínu rakouské farmaceutické
firmy Baxter. Byla to chřipková vakcína sezónní chřipky typu H3N2. Testy se prováděly
od 30. ledna. 6. února začaly mít pokusné fretky zdravotní potíže a některé
uhynuly. Všichni pracovníci, kteří byli se zvířaty ve styku, dostali antivirový přípravek
Tamiflu a všichni byli vyšetřeni, zda u nich náhodou nedošlo k nakažení agresivním
virem H5N1. Všimli jste si, že toto číslo je jiné než číslo viru, proti kterému
byla vakcína určena? Veterinární správa totiž odhalila, že testovaná zvířata byla
nakažena virem ptačí chřipky H5N1! Rakouská firma Baxter prý - podle novinové
zprávy - přiznala, že chyba se stala už v Rakousku a přes hranice do Čech již
putovala chřipková vakcína kontaminovaná smrtelným virem ptačí chřipky.

ZODPOVĚDNOST ROZHODOVÁNÍ
V dané situaci, kdy veřejnost, lékaře i politiky děsí představa světové pandemie prasečí chřipky je velmi obtížné přijmout zodpovědnost za rozhodnutí, jak se k hrozbě pandemie postavit, aby nebylo ohroženo zdraví obyvatel. Zatímco v České republice bylo v době psaní tohoto článku v červenci 2009 prokázáno pouze 27 případů prasečí chřipky a to zejména u osob, které se vrátily ze zahraničí, v USA to bylo 40 617 evidovaných onemocnění s 263 úmrtími. Z evropských zemí je nejvíce postižena Velká Británie, která uvádí 55 000 nových případů.
Za dané situace se vláda Velké Británie rozhodla očkovat byť nedostatečně ověřenou vakcínou. V USA bude zahájeno povinné očkování dětí hned po začátku školního roku. Naproti tomu vláda Austrálie se domnívá, že hrozba prasečí chřipky není horší než výskyt běžné sezónní chřipky, ze které se lidé dokáží poměrně snadno zotavit a i v případě, že se počet úmrtí dětí zdvojnásobí, postihne tato nemoc svými fatálními důsledky v Austrálii 10-12 dětí. Představitelé federální vlády USA říkají, že v USA by při stejném předpokladu zemřelo 200 dětí a z toho důvodu není proč očkování odkládat. Bude proto naočkováno 75 milionů dětí vakcínou, jejíž případné vedlejší a nežádoucí důsledky se neodváží nikdo ze zdravotnického establishmentu předvídat.
Rodiče dětí i lékaři, kteří s tímto rozhodnutím nesouhlasí, hledají proto již dnes strategické postupy, co dělat v případě, že jejich děti a případně i oni budou přinuceni k očkování vakcínou proti A H1N1 se skvalenem, thimerosalem a dalšími toxickými látkami.
Profesor neurochirurgie Russell Blaylock, který vystupuje jako expert při soudních žalobách na výrobce vakcín mi napsal: " Smrt v důsledku prasečí chřipky je způsobena bouří cytokinů. Vakcíny se skvalenem vyvolají tuto bouři, takže zemře mnohem více osob. Jejich smrt bude přičítána nemoci a nikoliv vakcíně. Očkování proti prasečí chřipce zasáhne do životů milionů lidí..."


JAK SE BRÁNIT PROTI CHŘIPCE?
Vzhledem k mnoha dosud nezodpovězeným otázkám je třeba ocenit přístup našich zdravotnických institucí, které dosud nepřijaly nařízení, aby bylo očkování proti chřipce v ČR pro děti povinné. Je tak na svobodném rozhodnutí každého rodiče i každého občana, zda zvolí vakcínu jako spolehlivý prostředek ke své ochraně před onemocněním prasečí či běžnou sezónní chřipkou, nebo zda bude spoléhat na schopnosti svého imunitního systému a na osvědčené generacemi prověřené ulehnutí do postele, zvýšenou konzumaci vitaminů a bylinných čajů. Dětem i dospělým by se měl zajistit dostatek spánku v tmavé klidné místnosti.
Pokud se týká výživy, měl by se omezit příjem cukrů, jídlo i nápoje by měly být raději teplé, zelenina vařená a dušená, zajistit dostatek tekutin. Z mnoha důvodů je doporučována pravidelná konzumace česneku.
Z hlediska konzumace vitaminů si možná vzpomenete na dřívější doporučování masivních dávek vitaminu C. To nemusí být vždy účinné a dokonce ani užitečné. V současné době přicházejí do popředí účinky vitaminu D. Jako prevence nebo hned na začátku nemoci se doporučuje podávat půl čajové lžičky rybího tuku na 25 kg tělesné hmotnosti. V případě užívání vitaminu D v kapslích se jedná v chřipkovém období o dávky cca 1000 - 2000 IU denně, zastánci terapie vitaminem D doporučují i dávky desetinásobné. Rybí tuky a mastné kyseliny v nich obsažené dokáží potlačit bouřlivé imunitní reakce. Doporučuje se kurkumin (žluté koření, nejlépe pít jako čaj), resveratrol (z červeného vína a černého rybízu), bílý a zelený čaj, to vše prý potlačí nežádoucí imunitní reakce.
V široké veřejnosti je známý antivirotický a antichřipkový lék Tamiflu, který
obsahuje jako účinnou látku oseltamivir. Naše vláda objednává zvýšené množství tohoto léku do lékáren. Tento preparát se vyráběl z kyseliny šikimové z koření badyánu (příbuzný anýzu a fenyklu). Protože
vysoká poptávka po léku silně zvýšila jeho cenu i spotřebu badyánu, bylo nutné vyvinout a zdokonalit syntézu kyseliny šikimové pomocí biotechnologií. Firma Roche produkuje 400 milionů balení oseltamiviru ročně, avšak v současné době se mnoho států obává, zda dostane zásoby tohoto léku pro svoje obyvatele pro případ pandemie. A tak bychom v prevenci chřipkových onemocnění neměli zapomínat na čaj z fenyklu, případně i z badyánu.
Jako nejúčinnější způsob prevence se jeví odpovídající péče o imunitní systém po celý rok.
V laboratoři neurověd na univerzitě ve Wisconsinu sledoval početný tým badatelů skupinu pětačtyřiceti meditujících po dobu osmi týdnů. Prováděli podrobná měření mozkové aktivity a sledovali i tvorbu protilátek. Po osmi týdnech meditací u nich nalezli více protilátek a to i protilátek proti chřipce, takže meditace je velmi účinným a dosud neznámým způsobem prevence.

Napsáno pro časopis Sféra