Shrnutí situace kolem "pandemie" prasečí chřipky - 1. díl

28. prosince 2010 v 8:54 | Radomil Hradil
V doplňku ke 2. vydání své knihy Lidstvo na rozcestí (Fabula 2010) jsem shrnul dění týkající se vyhlášení tzv. pandemie prasečí chřipky. Zde je první část textu:

Poprvé se tato chřipka, zvaná též "nová", objevila v Mexiku 18. března 2009, podle čehož si vysloužila rovněž přízvisko "mexická". Vir, který ji vyvolává, byl označen jako A/H1N1. Chřipka se začala poměrně rychle šířit, počet nakažených se prudce zvyšoval (alespoň zveřejňovaná čísla budila ten dojem) a během dubna a května 2009 se rychle rozrůstal seznam zemí, kde byl výskyt této nemoci zaznamenán. V České republice byl první případ prasečí chřipky potvrzen u jednoho devětadvacetiletého pilota 25. května. 11. června pak došlo k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila šestý, tj. nejvyšší stupeň pandemie, poprvé po čtyřiceti letech.
A média šílela. Palcové titulky strašily smrtelnou nákazou, článkům dominovaly ilustrační fotografie lidí zahalených rouškami. Náš hlavní hygienik dr. Michael Vít se náhle stal jednou z nejvíce citovaných osob a byl nucen vystoupit z relativního skrytu, v němž dosud působil, a postavit se před kamery. A on se této role ujal a pravidelně informoval veřejnost, co vše se může stát, když je pandemie. V polovině srpna 2009 jsme se od něho v týdeníku Sedmička mohli například dozvědět, že onemocní-li všechny věkové skupiny, může dojít k ochromení různých funkcí společnosti. Tvrzení sice velmi obecné, avšak působivé. Hlavní nápor chřipky očekával M. Vít na podzim a onemocnět by u nás mohly podle článku až dva miliony lidí. Podobné prognózy ovšem vyslovovali příslušní úředníci v řadě zemí, všude se strašilo miliony nakažených a spoustou mrtvých, a to čím dál usilovněji - zcela bez ohledu na to, že tzv. prasečí chřipka měla od začátku mírný průběh a umíralo na ni zhruba desetkrát méně lidí než na běžnou sezonní chřipku. Předpovídaná a zřejmě i toužebně očekávaná vlna chřipky sice nepřicházela, ale média stupňovala svůj tlak na veřejnost. Televizi jsem sice nesledoval, ale v novinách a na internetových zpravodajských portálech to bylo velmi markantní. Tato kampaň kulminovala ve druhé polovině listopadu a první polovině prosince 2009, kdy například velmi sledované Novinky.cz přinášely i několik hrozivých článků denně, pozadu však nezůstával ani portál iDnes.cz nebo Aktuálně.cz. Náš po Blesku nejčtenější tištěný deník MF DNES v tu dobu přinášel pravidelně články, některé i jako titulní, nazvané například Chřipka: horší než se čekalo, Chřipka = vánoční hrozba apod. Trafikanti vyvěšovali obligátní plakátky, které dostávají od akciové společnosti Mafra, vydavatele MFD, a tak jste se strašáku prasečí chřipky nemohli vyhnout, ani když jste chtěli.
Velmi oblíbeným způsobem strašení bylo vytahování počtu nakažených a především mrtvých, aniž by se čtenář dozvěděl, že za stejné období umírá na sezonní chřipku mnohokrát více lidí. Na Novinkách.cz se tak objevovaly články jako: Prasečí chřipka zabila už 500 Evropanů, Virus H1N1 zabil za 10 dnů v Evropě 300 lidí, Česko má už 22 obětí prasečí chřipky, Prasečí chřipce podlehlo již 34 Čechů, USA: na prasečí chřipku umřelo 10 000 lidí, Počet obětí prasečí chřipky v Evropě se zdvojnásobuje každých 14 dní, Prasečí chřipce podlehlo za poslední týden v Česku 10 lidí atd. Některé titulky byly čistě spekulativní: Při současné pandemii chřipky může onemocnět milion Čechů, nebo manipulativní: Virus prasečí chřipky mutuje, hygienici zděšeni, Virus prasečí chřipky je mnohem zákeřnější, než se čekalo, Chřipka decimuje Ukrajinu, čtvrt milionu nakažených atd. Autoři článků dávali hlavní slovo M. Vítovi, často se však také opírali o výroky profesora epidemiologie MUDr. Romana Prymuly (například: "Poslední analýzy ukazují, že frekvence úmrtí už začíná být skutečně vyšší, než byla u sezonní chřipky.") a MUDr. Jiřího Berana, ředitele Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové (například: "Situace se začne podobat té v Mexiku: když se 'promořily' mladší ročníky, začala chřipka napadat starší. …
Proto bude dále přibývat těžších a komplikovaných průběhů."
).
Přitom nešlo o nic jiného než o spekulace a hru s čísly. Zatímco k 19. 11. 2009 u nás bylo prokázáno jen asi 500 případů nakažení virem A/H1N1, operovali hlavní hygienik a ministerstvo zdravotnictví statistikami, tedy pouhými hypotetickými výpočty, a tvrdili, že u nás je již 151 500 lidí nakažených prasečí chřipkou. To znamená, že těch 151 000 bylo čistě vyspekulovaných. Podobné to bylo s počty mrtvých. Jestliže byl u nás jako oběť prasečí chřipky evidován (a v médiích náležitě prezentován) každý zemřelý, u něhož byla prokázána přítomnost tohoto viru, i když trpěl třeba leukémií apod., na Slovensku nebo v Rakousku evidovali jen ty, kdo skutečně podlehli následkům chřipky. Zatímco jsme tedy 10. prosince vykazovali v souvislosti s prasečí chřipkou již 34 mrtvých, evidovali u našich východních i jižních sousedů pouhé tři případy. O tom jsme se však z našich médií dozvědět nemohli.
A ještě jeden příklad žonglování s čísly, v tomto případě tedy vyložené manipulace: 12. 11. média informovala o tom, že na chebském gymnáziu je 270 ze 730 studentů (nemocnost 37 %) patrně nakaženo prasečí chřipkou; hygienici nechali školu přechodně zavřít. Samozřejmě, že jste se o vývoji situace na této škole už nikdy nic nedozvěděli. Když jsem však po čtrnácti dnech zjišťoval aktuální stav přímo u vedení školy, dozvěděl jsem se, že onoho 12. 11. skutečně chybělo 270 žáků, z toho 40 jich však bylo na soutěži, nikoli nemocných (tedy skutečná nemocnost 31 %). Prasečí chřipka byla prokázána u tří studentů, u dalších se nezjišťovala. Průběh nemoci byl zřejmě vyloženě lehký, protože v době mého zjišťování, na přelomu listopadu a prosince, činila nemocnost pouhých 5 %.
Posledním "trumfem" médií bylo začít vytahovat dojemné příběhy jednotlivých zemřelých nakažených - i toho jsme nakonec v této smutné kampani museli být svědky. K čemu ale to všechno? Je evidentní, že cílem bylo přimět co největší počet lidí, aby se nechali naočkovat, když už se nepodařilo prosadit povinné plošné očkování celé populace, jak tomu zřejmě původně mělo být. (Ještě 19. 11., tedy několik dní před zahájením očkování, například místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek uvedl, že dosud není jasné, zda bude očkování dobrovolné a zda bude možné je odmítnout nebo ne.) Podívejme se tedy nyní blíže na to, co se dělo kolem očkování.
Jakmile WHO vyhlásila nejvyšší stupeň pandemie, začaly jednotlivé země realizovat tzv. pandemické plány, které byly vypracovány a schváleny v letech 2006 a 2007. Hlavní starostí vlád bylo nakoupit dostatečné množství vakcín. WHO doporučila čtyři hlavní výrobce, farmaceutické koncerny Novartis, Baxter, Sanofi Pasteur a GlaxoSmithKline (GSK), jejichž zástupci se zřejmě na tomto doporučení WHO také podíleli. Jak se ukázalo, některé vlády měly už z roku 2008 uzavřenou tajnou smlouvu s některým z těchto výrobců vakcíny pro případ pandemie. Naše odstupující vláda, v jejímž čele stál Mirek Topolánek a v níž funkci ministryně zdravotnictví vykonávala Daniela Filipová, se obrátila na firmu Baxter (podle médií na doporučení hlavního hygienika, podle jiných zdrojů byl zprostředkovatelem náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr), která má jeden výrobní závod také v Bohumile u Kostelce nad Černými lesy. Vláda chtěla u Baxtera rezervovat 12 milionů vakcín proti prasečí chřipce a byla ochotná zaplatit celkový rezervační poplatek ve výši 1,5 miliardy korun. Tento záměr také schválila na jednání na začátku května; i když se jednání vlády uskutečnilo v tzv. vyhrazeném režimu, a veřejnost se tedy neměla tuto skutečnost dozvědět, někdo z vlády informaci vynesl a dal (či prodal?) novinářům. Paní ministryně na následný dotaz novinářů řekla jen: "Nevím, o čem mluvíte, nevím, odkud informaci máte. Já se vám k tomu rozhodně vyjadřovat nebudu."
Nicméně obchod s Baxterem se nakonec nekonal a vláda od jednání odstoupila. Podle nové ministryně Dany Juráskové proto, že tato firma "nebyla schopná ve chvíli, kdy jsme sbírali nabídky, potvrdit, že bude dodávat registrovanou vakcínu". Podle sdělení MZ ČR, tlumočeného médii, bylo hlavním důvodem to, že Baxter nebyl schopen zaručit bezpečnost vakcíny a odmítl nést odpovědnost za případné vedlejší účinky. To ovšem nebránilo vládě v tom, aby pak v srpnu uzavřela smlouvu na nákup jednoho milionu vakcín (za 220 milionů Kč) s britskou firmou GSK, i když i ona odmítla nést odpovědnost za vedlejší účinky. Tento nestandardní postup, kdy výrobce nenese odpovědnost za zdravotní bezpečnost svého produktu, je sice zřejmě v rozporu s naším právním řádem, avšak ministerstvo na tuto námitku jednoho občana odpovědělo vysvětlením, že smlouva byla uzavřena podle britského práva, a vše je tedy v pořádku.
A začal boj o zákazníka, tedy o občana, který by si nechal vakcínu píchnout. Ovšem s nevalným výsledkem: počet aplikovaných dávek vakcíny k 21. 1. 2010 byl něco přes 58 tisíc. Víc lidí se ani přes masivní mediální kampaň přesvědčit nepodařilo, a pokud ČR od smlouvy s GSK neodstoupí (což by ovšem patrně znamenalo značné sankce), budeme zde mít přes 900 tisíc vakcín, které budou k ničemu. V jiných, větších zemích jdou tato čísla do milionů a jejich vlády se očkovací látky snaží v lepším případě prodat, v horším alespoň darovat rozvojovějším a chudším zemím.
Vyhlášení pandemie WHO bylo světovou odbornou i laickou veřejností přijato jako fakt a našlo se jen nemnoho lidí, kteří začali upozorňovat na to, že zde něco není v pořádku. Anebo jich bylo - i mezi odborníky - víc, ale v médiích nedostali prakticky žádný prostor. Rozjel se - podle mého názoru šílený - stroj, mechanismus různých opatření, která ovšem byla naprosto neadekvátní skutečné hrozbě této nemoci. K nejvýraznějším osobnostem, kterým se dařilo narušovat chod tohoto stroje, patřila novinářka rakousko-irského původu Jane Bürgermeisterová, která na svých stránkách www.theflucase.com pravidelně informovala o nesrovnalostech doprovázejících tzv. pandemii, respektive přímo o zločinném pozadí celé záležitosti. Jane Bürgermeisterová byla pro mnoho lidí na celém světě velkou vzpruhou, aby nepodlehli davovému šílenství.
Druhou odvážnou ženou, která se postavila drtícímu soukolí na odpor, byla polská ministryně zdravotnictví Ewa Kopaczová. Ta "pandemii" i přes - jak řekla - enormní, extrémní tlak (patrně především ze strany WHO) odmítla, a Polsko tak žádné vakcíny nenakoupilo. Ve svém projevu v polském parlamentu 5. listopadu 2009 například uvedla:
"Ráda bych řekla, že mou prioritou během mé dvacetileté praxe bylo: V první řadě neškoď. Toto pravidlo jsem si vzala s sebou do svého ministerského úřadu. V situaci, kdy jsem někomu doporučovala lék, jsem stejně jako ostatní praktičtí lékaři věřila tomu, že bych měla přemýšlet: Dala bych tento lék své staré matce, svému dítěti? (…) Nemáme výsledky klinických testů, detailní složení přísad a žádné informace o vedlejších účincích. Vakcíny jsou nyní ve 4. stupni velmi krátkých testů a my tyto informace zatím nemáme. Testovaný vzorek byl velice malý, jeden druh vakcíny byl testován na 160 dobrovolnících ve věku 20-60 let, všichni byli zdraví, nenakažení. Jiný druh vakcíny byl testován na 600 dobrovolnících ve věku mezi 18-60 lety, všichni zdraví. Je to tak v pořádku, speciálně pro lékaře přítomné v této místnosti? Pro mne to v pořádku není. (…) Každoročně se na světě jedna miliarda lidí nakazí sezonní chřipkou, jeden milion lidí na ni každoročně zemře. A to se neděje rok či dva, ale už po dlouhou dobu. Vyhlásil někdo někdy pandemii, protože jde o sezonní chřipku? Sezonní chřipka je přitom nebezpečnější než prasečí, jsou zde úmrtí a vážné komplikace. Byla tu někdy vyhlášena pandemie? Toho, kdo mě nutí k nákupu vakcín, se ptám: Proč jste nekřičeli a nevolali minulý rok nebo před dvěma lety či v roce 2003? V roce 2003 onemocnělo sezonní chřipkou 1 200 000 Poláků. Volal někdo v této místnosti: 'Pojďme nakoupit vakcíny pro každého!?' Nemohu si na nic takového vzpomenout."
Třetí statečnou ženou byla frankfurtská lékařka Juliane Sacherová, která v Německu dala do oběhu e-mail o nebezpečí spojeném s očkováním. Tato stručná zpráva, jejíž znění zde otiskuji, měla zřejmě velký účinek a odradila od očkování tolik lidí, že o tom referovala dokonce i naše média: "Obě vakcíny proti takzvané prasečí chřipce Pandemrix a Focetria obsahují jako adjuvans skvalen. U lidí byl skvalen použit v očkovacích látkách u vojáků USA v první válce v Perském zálivu. 23-27 % (tedy každý čtvrtý) bylo postiženo syndromem války v Zálivu, který je charakterizovaný chronickou únavou, fibromyalgií (svalové revma), poruchami paměti a koncentrace, přetrvávajícími bolestmi hlavy, vyčerpáním a rozsáhlými bolestmi. Onemocnění může zahrnovat i chronické zažívací problémy a kožní vyrážku. Pokud spolková vláda prosadí svou vůli a 35 milionů lidí zde bude naočkováno, je třeba počítat s tím, že 8-9 milionů občanů SRN bude v dalších desetiletích trpět chronickou únavou a fibromyalgií atd."
V Německu ovšem očkování Pandemrixem naléhavě nedoporučil také Německý profesní svaz environmentálních lékařů ve své tiskové zprávě z 9. listopadu. Rovněž u nás se mnoho lékařů odmítlo nechat naočkovat, a když je za to ministryně D. Jurásková napadla, důrazně se ohradili ústy prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka.
Také v české republice byla nakoupena a použita vakcína Pandemrix. Nejdůležitější námitky proti jejímu použití - pomineme-li asi hlavní argument, že je zbytečné, ba dokonce nesmyslné a nebezpečné očkovat zdravé lidi proti málo nebezpečné nemoci - byly:
- nedostatečné ověření účinnosti a zdravotní nezávadnosti;
- přítomnost virových částic, které organismus oslabí, místo aby mu pomohly vytvořit si protilátky;
- přítomnost přídatných látek, zejména rtuti a skvalenu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ladislav Ladislav | 13. ledna 2011 v 17:24 | Reagovat

Na serveru První zprávy je odkaz na článek:
"Trest rodičům, kteří odmítají očkovat své děti"

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) pracuje na novele zákona, která umožní postihovat rodiče za to, že odmítnou povinné očkování svých dětí.
...
"Součástí novely zákona o veřejném zdraví bude sankcionování za nedodržení povinnosti očkování," řekl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň...

2 jkshjkh jkshjkh | 14. července 2011 v 18:13 | Reagovat

http://www.evropsky-rozhled.eu/evropsky-parlament-o-chripce-h1n1

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama